Různé podoby mlčení v různých výtvarných technikách ukazuje výstava Mlčení Martina Velíška, kterou Galerie Václava Špály pořádá do 3. září 2017. Pozoruhodný rozsah malířských technik, erudice a akademické vzdělání autora zaručují kvalitní zážitek. Článek a doprovodný záznam vznikl z komentované prohlídky dne 20. července. Další komentovaná prohlídka se bude konat ve čtvrtek 17. srpna od 17.30 hodin.
Různé podoby mlčení v různých výtvarných technikách ukazuje výstava Mlčení Martina Velíška, kterou Galerie Václava Špály pořádá do 3. září 2017. Pozoruhodný rozsah malířských technik, erudice a akademické vzdělání autora zaručují kvalitní zážitek. Článek a doprovodný záznam vznikl z komentované prohlídky dne 20. července. Další komentovaná prohlídka se bude konat ve čtvrtek 17. srpna od 17.30 hodin.
Galerie Václava Špály má tři poschodí a na tři různé okruhy je rozdělena výstava. Ve sklepní části jsou díla spojená se zmarem a smrtí. Třináct obrazů ze série Říjen zachycuje jablka v různé fázi rozkladu. Hniloba a plíseň je to co dodává objektům originální výraz. Podle autora ovoce z luxusních obchodů vypadá všechno stejně a proto ho nezajímá. Smrt zasahuje i do říše fauny, je tu mrtvá žába, zabitý králík a vydloubnuté oči kapra. “Nelibuji si ve vyhledávání mrtvých zvířat. Vydloubávání očí kaprům na Vánoce je moje každoroční trauma a je to to nejhnusnější co jsem kdy dělal,” říká Martin Velíšek.
V přízemí se setkáváme se světem malířova dětství, poznáváme předměty každodenní potřeby jeho prarodičů a oddáváme melancholickému mlčení. Stesk a samota je vyjádřená prázdnotou stolů a křesel. Obraz gauče je ve spodní části doplněný o skutečnou část obývací stěny rodičů. Tato část je v katalogu přirovnána k dílům amerického realistického malíře Edwarda Hoppera, pro něhož je rovněž charakteristická osamocenost a melancholie.
Zatímco ve spodní dvou patrech najdeme obrazy realistické až fotorealistické, nahoře přichází překvapení nezvyklou abstrakcí s plastickými prvky. Absolutnímu mlčení dominuje bílá barva. Totální rozdílnost použitých technik připomíná širokou škálu Gerharda Richtera nebo Eberharda Havekosta. “Někdy sedím u hyperrealistického obrazu dva měsíce a za den se posunu o pět centimetrů čtverečních. Pak utíkám k liniím z milimetrových čárek kdy můžu meditovat. A znovu třeba dostanu chuť namalovat něco, co bude vypadat jako živé,” vysvětluje Martin Velíšek.
Koncept výstavy připravila kunsthistorička, spisovatelka a kurátorka Milena Slavická a přišla s nápadem rozdělení na části Mlčení existenciální, Mlčení melancholické a Mlčení absolutní. Podtitul výstavy je zkrácená verze citátu filosofa Ludwiga Wittgensteina “To co se dá vůbec říci, se dá říci jasně a o čem člověk neumí mluvit, o tom se musí mlčet.”
Martin Velíšek se narodil 6. listopadu 1968 v Aténách. V roce 1996 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 2003 získal titul PhD a v roce 2014 habilitoval docentem. Učí na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Samostatné výstavy měl v České republice, Německu, Francii, Velké Británii a Lucembursku. Získal řadu ocenění za grafiku a design. S filosofem Miroslavem Petříčkem vydal knihu Pohledy (které tvoří obrazy).
