25. ledna 2018 - 4. března 2018
|
Malíř Karel Retter (1928–2017)Galerie umění Karlovy Vary, Goethova stezka 6, Karlovy Vary25. ledna 2018 - 4. března 2018
http://www.galeriekvary.cz/vystavy/malir-karel-retter-1928-2017 Výstava připravená k devadesátiletému výročí narození karlovarského malíře a pedagoga Karla Rettera (1928–2017) připomene autorovo krajinářské zaměření, v němž uplatňoval také výdobytky francouzské moderní malby. Inspirací pro převážně městskou krajinu se mu staly Karlovy Vary a okolí, stejně jako cesty do zahraničí. Výstava čtyřicítky olejomaleb a akvarelů je výběrem z tvorby karlovarského malíře Karla Rettera (1928-2017). Po absolutoriu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy působil na libereckém gymnáziu, od roku 1960 na Pedagogickém institutu v Karlových Varech a do roku 1974 na Pedagogické fakultě v Plzni. Autor byl hloubavým a systematickým člověkem, jeho tvůrčí proces začínal studiemi a skicami z volné přírody a městských periférii. V ateliéru přemítal o skladebné kompozici, tvarové konfigurace, roli barev základních a doplňkových a teprve poté přistupoval k malířskému plátnu. Ovlivnil ho především profesor Martin Salcman, jenž mu otevřel bránu k principům chromatického budování obrazu. Celoživotně se věnoval francouzskému umění, mj. i ve svých teoretických studiích. Doménou Karla Rettera se stala krajinomalba, zaujala ho především krajina městská, periferijní. Ani po přesídlení z Liberce do Karlových Varů ho neinspiroval elegantní půvab historizujícího slohu lázeňského města, spíše místa prostá, okrajová (např. soubor maleb věnovaný čtvrti Doubí, cyklus Zmizelé Karlovy Vary). Obrazy inspirované slunnými Benátkami otevřely v jeho tvorbě novou projasněnou polohu zářících azurových modří a uvolněného rukopisu. Karel Retter v roce 1974 opustil pedagogickou práci a věnoval se jen volné tvorbě. Oblíbil si krušnohorskou krajinu, měl rád viadukty a mostní stavby, které mnohokrát zobrazoval. Celá řada akvarelů zaznamenala jeho cesty po Čechách i po Evropě. Krajina, které se Karel Retter velmi zaujatě a neokázalé věnoval, představovala pro autora celoživotně velkou oporu a jistotu. |