Výstava Heroic vs. Holistic, představená formou erotic eco-dramatu, nabízí postromantický pohled na přírodu.

Barbara Falender (PL), Grzegorz Kowalski (PL), Miyeon Lee (KR), Beny Wagner (DE)
Video-komentář: Nadja Argyropoulou (GR)

„Kyselé hrozny. To je ale výraz (ve tváři). Kyselé hrozny jsou něco nečekaného a nechtěného. Vyberete si hrozen a rozkousnete dužnaté zrnko v očekávání sladké chuti. Možná očekáváte semínka, ale pravděpodobně ne (převládají varianty bez semen). Čekali jste sladkou chuť, ale teď vás zaskočil kyselý hrozen. Řeknete ‚fuj‘ a vyplivnete ho, pokud můžete; pokud ne, tak ho s grimasou spolknete. Hrozen je zavržený. Je špatný? Nebo jen nechutná tak, jak jste si představovali? Za tohle jste utratili peníze? Nechali jste se ošálit dokonalým vzhledem ovoce? Můžete důvěřovat dalšímu kousku?

Výraz kyselý hrozen odkazuje na člověka, který není nikdy spokojen, je zatrpklý a ukřivděný, nemá smysl pro humor, drží se stranou. Být kyselý znamená nerudný, mrzutý, nevrlý, ale taky jízlivý. Přídavná jména hodná zaznamenání i popisu. Přídavná jména, kterými častujeme feministky a potížisty.

Kyselé hrozny jsou také výrazem pro něco, po čem vám zůstane pachuť v ústech. Ale otázka, kterou si nikdo neklade, zní: Jak se cítí ten hrozen? Jaký je to pocit být kyselý? Být vyplivnutý? Jaký je to pocit být rychle spolknutý? Cítí se hrozen zavržený, nebo je rád, že to má za sebou? Cítí se vlastně hrozen vůbec nějak? A čtou tenhle text nějaké hrozny? Hrozny, spojte se!“1)

Etická rozvaha nad hodnotou přírody je dnes považována za sportovní disciplínu. Ekologové se předbíhají v tom, jak nám představit hodnoty s jasnou hierarchií. Vytvářejí autonomní konstrukt, vzdálený našim osobním touhám a prožitkům – hypotetický stroj, který je navržen tak, aby kontroloval. Pocity zde nehrají roli, o co hůře, jsou vnímány jako směšné překážky, které lehce narušují dokonale promyšlenou mašinerii. Argumentace, která není založena na faktech, nýbrž na lásce či soucitu, není relevantní. Heroická mysl má schopnost vypadat, ale nevidět; jednat, ale necítit; myslet, ale nevědět.

Holisté zaujímají k současné krizi přírody odlišný postoj, nejsou soutěživí a jejich stanoviska jsou spíše příběhy, které modelují tekutý portrét světa, v němž žijeme. Tento obraz není založen na jednotném názoru, je to proud, z nějž vystupují hlasy lidí vyvěrající z odlišných míst i životních okolností. Vyzdvihují metaforickou roli přírody usazenou v abstraktních, univerzálních principech a diktát heroické etiky nahrazují zobrazováním myšlenkové krajiny světa.

Holismus je definován jako teorie, která z existence celku vytváří základní uspořádání světa, zatímco heroická etika se vyznačuje izolovaným konáním.

Výstava Heroic vs. Holistic, představená formou ekodramatu, nezneužívá erotického podtextu ve snaze zobrazit mýtus Matky Přírody podbízivým způsobem. Věnuje se prostupnosti tělesnosti a přírody, a nabízí tak především postromantický pohled na ekologii z pohledu obou etik, jak heroické, tak i holistické, které se vzájemně prolínají.

Daniela a Linda Dostálkovy

1) Z anglického originálu Questioning Sour Grapes: Ecofeminism and the United Farm Workers Grape Boycott, Ellen O‘Loughlin, 1993 přeložila Kateřina Tlachová

Program k výstavě

16.11.2017, 17 – 21 h  / Lee Castro: I don’t have a VISA but I can make Kimchi (workshop)
19.11.2017 , 10 a 14.30 h / Výtvarná dílna pro rodiny s dětmi
22.11.2017, 18 h / Objevování těl: Falender Kowalski (přednáška Karola Sienkiewicze)
28.11.2017, 18 h / Sasha Litvintseva & Beny Wagner: Matafory zraku (audiovizuální přednáška)

Za spolupráci děkujeme Are.

Plato Ostrava