Tato výstava je syntézou děl dvou s Opavou spojených tvůrců. Fotografie Petra Horálka se doplňují s expozicí sochaře Daniela Klose, jehož díla tvoří ideální kontrapunkt k Horálkovým kosmickým vizím, přinášejíí pohled na vesmír nejen očima fotografa, ale i rukama sochaře. Společně tvoří harmonický dialog mezi nebem a zemí, mezi světlem a hmotou. Nechte se vtáhnout do tohoto inspirujícího světa a objevte nekonečno vesmíru skrze pohledy Petra Horálka a díla Daniela Kloseho.

PETR HORÁLEK
Výstava představuje unikátní kolekci fotografií Petra Horálka, jednoho z nejuznávanějších českých astrofotografů. Horálkovy snímky zachycují úchvatné astronomické události i neskutečnou krásu temné noční oblohy, od jemného závoje Mléčné dráhy až po impozantní záblesky polárních září. Jeho práce spojuje vědeckou preciznost s hlubokým uměleckým citem, čímž divákovi umožňuje zažít jak estetickou krásu, tak i mystérium vesmíru. Výstava není jen vizuálním zážitkem, ale i pozvánkou k objevování a zamyšlení nad naším místem v (ne)konečném vesmíru. Petr Horálek svými snímky zprostředkovává zážitky, které mnohým zůstanou nepřístupné - od pohledu na temné nebe až po vzácné astronomické úkazy.
„V roce 2006, během středoškolských let, jsem spatřil pro mě doposud nejkrásnější zatmění Slunce v životě na turecké pláži u Středozemního moře. A tehdy jsem pochopil, že musím svoje dojmy barvitě popisovat veřejnosti. Protože je to zkrátka úžasné a nikdo by o to neměl být připraven. A tak jsem dokonale propadl tomuhle světu. Světu bez hranic, světu přinášejícímu smysl a světu, který mě nepřestává bavit. Světu, který mě dovedl až sem, do doby přesvědčení, že to nejčistší v astronomii, co můžu dělat, je zprostředkovat její krásu ostatním lidem. Být popularizátorem. I když či právě proto, že zdaleka nejsem tak zdatným matematikem či fyzikem jako jiní v oboru. Prostě jen tak, prostřednictvím zážitků.“ tak popisuje výstavu astronom, astrofotograf a cestovatel Petr Horálek. Mnohé jeho fotografie se dočkaly uznání, mimo jiné například jako prestižní Astronomický snímek dne NASA (již více jak čtyřicetkrát), Snímek týdne ESO nebo Česká astrofotografie měsíce. A jak sám říká, mnohé tyto nebeské portréty, byť jsou brány jako pastvy pro oči, v sobě skrývají ještě víc: Příběhy, které mlčící pixely nemohou jen tak odvyprávět. A právě ty příběhy odhalují člověku holdujícímu nebeským portrétům jejich pravou duši.

DANIEL KLOSE
Pochází z Bratříkovic na Opavsku. Studoval kamenosochařství u profesora Habarty na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti (1988-1992) a na brněnské Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického u Vladimíra Preclíka (1992-1998). Je pedagogicky činný na umělecké škole v Opavě. Také on měl v době své účasti na hořickém sympoziu zkušenosti s velkými plastikami pro exteriér, účastnil se studentských sochařských setkání na Orlíku. Kompozice tří monumentálních andělů „Zvěstování“ tvoří impozantní část Křížové cesty 21. století u Kuksu.
Daniel Klose je bytostně spjat s figurativní tvorbou. Zobrazuje drama lidského bytí v jeho kráse i ošklivosti, dobru a zlu, v naději i zoufalství. Podstatou jeho tvorby je odvěký elementární problém vztahu člověka ke znepokojujícím silám jeho nitra. Prostor lidského těla často Klose zaplňuje zvířecími symboly, skeletickými monogramy a jinými živočišnými, často neidentifikovatelnými součástmi. V hořické realizaci Klose animalistické téma oprostil od figurálního a adaptoval dlouho prověřovaný motiv své tvorby: vytvořil sestavu kamenných drápů ve vztyčené výstražné pozici.

Kurátor: Martin Petrásek

Dům umění a kostel sv. Václava v Opavě