Kurátor výstavy: Jakub Adamec, Marek Pokorný

Markéta Adamcová (CZ), Vasil Artamonov (CZ), Wojciech Bąkowski (PL), Zuzanna Bartoszek (PL), David Böhm & Jiří Franta (CZ), Piotr Bosacki (PL), Jakub Czyszczoń (PL), Petra Herotová (CZ), Anežka Hošková (CZ), Dorota Jurczak (PL), Lukáš Karbus (CZ), Alexey Klyuykov (CZ), Vojtěch Kovařík (CZ), David Krňanský (CZ), Michal Kříž (CZ), Martin Lukáč (SK/CZ), Pavla Malinová (CZ), Marek Meduna (CZ), Paweł Olszczyński (PL), Cezary Poniatowski (PL), Tomáš Přidal (CZ), Julius Reichel (CZ), Andrea Součková (CZ), Magdalena Starska (PL), Stach Szumski (PL), Jan Šrámek (CZ), Mariusz Tarkawian (PL), Honza Zamojski (PL), Bartosz Zaskórski (PL)

Série krátkodobých prezentací představujících alternativy a možnosti objevované současnými umělci, kteří ve své tvorbě užívají klasické postupy, pokračuje projektem věnovaným kresbě pod názvem Dočasný depozitář – kresba: případová studie 2 (česko-polská verze). Jestliže byla tato disciplína tradičně vnímána především jako přípravná a její autonomní hodnotu dokázala ocenit v západoevropské tradici fakticky až moderna a avantgardy, od 60. let minulého století se stává médiem bez závazného statutu.

Současné umění kresbu jako samostatné médium v posledním desetiletí spíše opomíjelo. Intenzivnější obrat k ní pozorujeme v posledních letech. V českém prostředí se stal výrazným fenoménem systematického průzkumu kresby jako instituce příspěvek tvůrčí dvojice David Böhm a Jiří Franta, přičemž souběžně se výrazně profilovali prostřednictvím kresby další umělci jako Marek Meduna či generace napojená na kulturu graffiti a hudební subkultury. K nim se v posledních letech připojila řada solitérů a autorů, pro něž je „snadnost“ tahu, estetický efekt a vyprázdněnost náčrtu vlastním tématem umělecké praxe. Svébytným fenoménem je vztah kresby, animace a nových médií či sociálních sítí.

Jestliže jsme chtěli bez ustavení jasné perspektivy upozornit především na to, jak se kresba nenápadně ocitá v centru pozornosti mladší generace umělců, přišlo nám zatěžko doplňovat příklady z českého prostředí o příznačné pozice ze zahraničí. Zvolili jsme proto metodu přímé konfrontace a promíchání. Jako málo známý fenomén se silným historickým zázemím a v logice geografického sousedství jsme se rozhodli analogickou vivisekci provést i s děním v současném Polsku, které je méně nezávazné a více reflektující kulturně-historické předpoklady kresby jako uměleckého druhu.

Marek Pokorný

Plato Ostrava