Spolu po sedmé, aneb Neustálé hledání sebe sama.

Vladimíra Boka a Karla Práška pojí letité přátelství z kraje 80tých let, kdy spolu poprvé vystavovali v galerii Karlovka.
Tentokrát je to již po sedmé.

Karel Prášek pokračuje ve své tvůrčí cestě, která se započala v jeho 16ti letech na Beaux-arts v Paříži. Podle teoretika I.Hrdiny "hluboce poučen lyrickou abstrakcí" a programem školy, jeho studna inspirace dosud nevyschla. Při práci nevnímá co se děje venku, jen navazuje na to, co vytvořil v předcházejících období. Přesto, že má své milované "kolegy - mistry", tak se dovede odpoutat od prvotního dojmu zážitku jejich tvorby tak, aby si udržel (jak sám říká) směr své cesty.

Od 70. let vystavuje absolvent dvou vysokých škol Vladimír Bok své dřevěné polychromované sochy zejména společně s malíři, k nimž patří v prvé řadě Karel Prášek. Současně pracuje i jako restaurátor, protože dřevo je to, co ho odjakživa přitahuje a inspiruje. Jeho sochy jsou určeny k použití především v plenéru, kde vyniká jejich přirozené tvarosloví. Připomínají vznášející se štíhlé stromy. Jejich pestrá, ale přirozená barevnost, podtrhuje nevšední nápaditost.

Nová síň