Sólová výstava Karin Písaříkové, ve které zpracovává téma úklidu. Metodou uměleckého průzkumu se zamýšlí nad subjektivitou lidské zkušenosti s chaosem a řádem. Zkoumá motiv péče a udržitelnosti, neviditelné úkony, které se denně opakují. Zaměřuje se na ideu čistoty jako synonyma dobra i na očistu v rituálním slova smyslu. Cykličnost, s jakou se kartáče pohybují a odstraňují nánosy špíny, porovnává s cyklem lidského života.

Umělkyně a kurátorka Karin Písaříková se ve své tvorbě zabývá reflexí každodenních problémů a mystérií pomocí výtvarné tvorby.
Skrze různá média jako je performance, instalace, fotografie a video hledá způsoby interakce v životním i sociálním prostoru. Zajímají ji témata, která se jí přímo dotýkají, jako každodenní rutina, respektive její propojení s vlastní tvorbou. Spolupracuje se členy své rodiny, které do své tvorby zapojuje během hledání nových funkčních modelů. Od roku 2017 se ve spolupráci s JRC (Společné výzkumné středisko) Evropské unie zabývá tématem udržitelnosti a ekologické stopy. V roce 2015 obhájila doktorský titul na Tama Art University v japonském Tokiu.

Dům umění města Brna - Dům pánů z Kunštátu, Galerie 99