Devadesátá léta minulého století přinesla vedle jiných společenských změn i zcela odlišnou vizualitu, nastupující generace autorů se ve své tvorbě s jejím jazykem naučila rychle zacházet. Výrazným příkladem takového autora je umělec Jakub Švéda /*1973/, který vystudoval pražskou AVU u Jiřího Sopka a Jiřího Davida v letech 1993-2001. Reklamy, filmy, kultura klipů, vizuální krása, ale i faktor vizuálních manipulací, grafika počítačových her, i hudba – to byl soubor podnětů pro autorův výrazný obrazový jazyk. Dva okruhy, které jsou pro jeho tvorbu dodnes zásadní, jsou prostor a světlo a propojení těchto sil. Po roce 2010 ustupuje původní obdiv k vizualitě devadesátek do pozadí a do Švédových prací přicházejí kritičtější tóny, gesta, která známe z jeho kreseb. Obsah děl Jakuba Švédy dlouhodobě reaguje na společenská témata, apeluje na politické problémy, zmiňuje zodpovědnost každého z nás za věci běžné i za problémy „velké“. Tím vším je Švéda „in“ ač o to neusiluje, jeho tvorba se tak stává informací o stavu světa kolem nás i o nás samotných. Ve své práci využívá pro znázornění světa a krajiny jako životního prostoru techniky od subtilních kreseb, přes robustní malířská gesta, rozlité skvrny, textové vrstvy, až po počítačem řízenou frézu, kterou používá jako malířský štětec k přenosu skicových záznamů do hmoty plexiskla. Náchodská výstava, jeho třetí samostatná v Královéhradeckém kraji, je sestavena jako cílený výběr „Impactů“, Biohazardů a vizualizovaných kódů DNA z let 1998 až 2022, ve kterých je Jakubem kladen důraz na zpracování světla jako svébytného fenoménu.

Galerie výtvarného umění v Náchodě