Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze nejčastěji pracuje s médii světelného objektu, a instalace, pro které nachází inspiraci i mimo rámec vizuálního umění, konkrétně v kontextu designu i továrního mobiliáře. S oblibou tematizuje práci se světlem, průhledností, sklem, vlastními prožitky a svého okolí, a to prostřednictvím estetiky čistých tvarů a minimalistické palety barev s důrazem na textury.

Práce Marka Šilpocha představuje osobitý přístup k sochařským tendencím, které autor rozvíjí v experimentu s recyklovanými industriálními prvky, sklem a světlem, se subjektivní apropriací estetických a formálních trendů uměleckého světa, ale i s ambicí jejich překračování.

Šilpochův výtvarný projev se vyznačuje citlivostí vůči množství kontextů, které doprovází vznik díla, ale také odvahou a školáckým humorem, jehož kořeny můžeme hledat v inspiraci díly průkopníků světelně kinetických plastik. Spíše než sochy či instalace vytváří Šilpoch světelné situace, kde myšlenkové umístění díla autorem hraje obdobnou roli jako jeho čtení či manipulace divákem.

Výstava Konec začátku vytváří futuristický ekosystém, který propojuje vývoj autorovy tvorby, která je postavena na dekonstrukci nalezených průmyslových světel a objektů, jichž fragmenty tak následně skládá do nových forem. Forma není předvídatelná, protože velkou složkou Šilpochových děl je intuice a perspektivní až emocionální náboj tvorby, který vychází z jeho osobních zážitků a prožitků. Jeho imaginativní otevřenost a metaforické vyjadřování dává příležitost ponořit se do jím stvořených světelných situací a projektovat si v nich své vnímání.

Marek Šilpoch (*1992) je vizuálním umělcem věnujícím se tvorbě světelných objektů vytvořených ze starých průmyslových světel, které renovuje a doplňuje o další komponenty. Je absolventem bakalářského studia v ateliéru grafického designu a vizuální komunikace u Rostislava Vaňka, na které navázal studiem v ateliéru skla u Ronyho Plesla. Jeho výtvarný výraz má tak hlubokou referenci v obou oborech.

Dům umění Ústí nad Labem