Tereziánské křídlo Starého královského paláce a areál zahrad a nádvoří Pražského hradu

V červnu 2021 byla v zahradách zámku  Lány zahájena výstava  o životě a díle Jože Plečnika s akcentem na jeho zdejší působení při dotváření zámku a zámeckých zahrad. Výstava se uskutečnila při příležitosti stého výročí zakoupení zámku Lány Kanceláří prezidenta republiky. V dubnu 2022 bude v prostorech Pražského hradu zahájena výstava připomínající sto padesáté výročí narození Jože Plečnika, který na Pražském hradě významným způsobem přetvářel jak interiéry Nového královského paláce, tak  hradní nádvoří a zahrady.

Slovinský architekt a urbanista Jože Plečnik narozený 23. ledna roku 1872 v Lublani měl být původně dle přání otce tesařem, v jehož dílně se také vyučil. Po získání státního stipendia studoval na průmyslové škola ve Štýrském Hradci. Následně absolvoval studia architektury na vídeňské umělecké akademii pod vedením prof. Otto Wagnera, v jehož architektonickém ateliéru také pracoval. V roce 1901 si pak Plečnik založil ve Vídni vlastní ateliér. Zároveň na akademii navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou (1871-1923), na jehož doporučení se stal Plečnik profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil celých 10 let. Tuto etapu svého života bral Plečnik velmi zodpovědně a věnoval se tak více svým povinnostem v rámci působení na škole, nežli vlastní tvorbě a snažil se být pro studenty dobrým mravním příkladem. Na počátku dvacátých let byl jmenován architektem Pražského Hradu a zahájil přestavby pro reprezentativní sídlo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Tohoto nelehkého a významného úkolu se Plečnik zhostil s hlubokým porozuměním daného místa, jeho historie a důležitosti. S citem pro detail, ale i monumentálnost a gradaci hmot a uchopení celkových prostor, vytvořil Jože Plečnik potřebnou sounáležitost již stojících architektonických prvků a těch nově zbudovaných, a to včetně krajinného rázu. Vytvořil tak reprezentativní a výtvarně jednotný a fungující prostor. Jože Plečnik vnesl svým originálním rukopisem ducha moderní architektury do tisícileté historie sídla českých knížat a králů, který se stal symbolem české státnosti i v dobách po vzniku demokratické republiky československé. Jeho zásahy do exteriérů i interiérů Pražského hradu jsou dodnes nepřehlédnutelné a obdivované jak odborníky, tak návštěvníky z domova i z ciziny.

Mezi další Plečnikovy počiny v Praze patří například Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech. Úkolu se zhostil po delším váhání a petici předních architektů. Monumentální chrám s širokým jednolodním prostorem a krytým kazetovým stropem s věží byl vystavěn mezi léty 1928–1932. Stavba dominující prostoru náměstí je v interiéru podivuhodně zmírněná a kontemplativní a vrcholí v současné době oválným oltářem z roku 2018.

Kromě jeho vlastního díla je třeba zdůraznit i význam jeho pedagogického působení v Praze. Během svých profesorských let vychoval Plečnik na 50 architektů, kteří následně přispěli k vysoké úrovni české moderní architektury. Příkladem lze jmenovat Otto Rothmayera, Karla Štipla či Karla Řepu. Jože Plečnik také stojí za inspirací Pavla Janáka a Josefa Gočára v rozvoji, respektive položení základů českého kubismu.

Plečnik zároveň působil od roku 1921 také jako profesor architektury na Univerzitě v Lublani, kde byl až do roku 1956. V roce 1957 umírá ve svém domě v Lublani.

Organizátorem projektu je Správa Pražského Hradu, hlavním kurátorem projektu je Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., Hon. FAIA.

Výstava bude z větší části tvořena panely umístěnými v exteriérech – na nádvořích i v zahradách Pražského hradu, vždy u konkrétních realizovaných architektonických prvků, a bude rovněž zahrnovat modely a návrhy jednotlivých realizovaných i pouze zamýšlených projektů Jože Plečnika vytvářených na objednávku a ve stálém dialogu s prezidentem Masarykem.

Část jeho díla, která je dodnes používána jako prostory Kanceláře prezidenta republiky bude zviditelněna alespoň fotografiemi. Tyto prostory, stejně jako interiéry zámku Lány, na jejichž úpravách se Jože Plečnik také podílel, jsou jinak pouze výjimečně přístupny v rámci dnů otevřených dveří.

Obě výše zmíněné výstavy navazují na exteriérovou panelovou expozici na Krakovském nábřeží v Lublani rovněž nazvanou Jože Plečnik v Praze a zahájenou v listopadu 2020, kterou rovněž připravila Správa Pražského hradu k připomenutí díla, které trvale spojuje historii Česka a Slovinska a je viditelnou a hmatatelnou připomínkou společné historie.

Součástí výstavy je i soubor fotografií Saši Fuise – Jože Plečnik a Národní a univerzitní knihovna v Lublani.