Krajina a geometrie jsou ve výtvarném umění dvě naprosto odlišné kategorie. Jdou však smysluplně propojit, jak dokládá v novém cyklu obrazů malíř Ivan Komárek (1956).
Autor, který působí na výtvarné scéně víc než čtyři desítky let, je nejčastěji charakterizován slovy „bytostný figuralista“. Průběžně se ale od svého hlavního tématu odklání a přichází s jinými, v kontextu svého díla pro mnohé překvapivými motivy. Byl jimi třeba soubor obrazů květin a nyní cyklus velkoformátových geometrických kompozic, v nichž se odhalí pozornému pozorovateli hmoty hor, hloubky údolí, vzdálené horizonty i jasné vysoké nebe. S geometrií pracoval i v dalších obrazech, jež vyjadřují hutně a důrazně symboliku jednoho jediného slova, ať už jde třeba o Bránu, Svatyni, Architektoniku nebo Mosty.

Výstavu v Nové síni nazval příznačně Bez figury, protože zahrnuje výběr právě těchto geometrických kompozic z let 2020-2022, doplněných však i několika staršími pracemi, které ukazují, že i tento způsob vidění světa se v jeho tvorbě průběžně objevuje, do jeho tvorby patří a má v ní své pevné místo.

Nová síň