Spontánní, výrazně barevná, expresivní malba B. Uždilové je inspirována reálným světem a smyslovými prožitky. Její kompozice jsou tak zhuštěným zážitkem a průzkumem krajiny .Ve figurálních kompozicích se setkávají realistické prvky v abstraktním prostoru na jednom plátně. Tématem bývá netypický pohled na českou krajinu, lidské tváře, shromáždění lidí na tržištích, přístavech, u vody. 

V malířském díle B. Uždilové se setkávají ty složky, které mu zajišťují přesvědčivost a zájem. Její malování je osobní projev naplněný zápasem o tvar a barvu, které se nespokojují jen s pomyslnou rovnováhou forem a diváckou působivostí. Nevymizela odtud přirozená potřeba vyrovnat se s povahou a vizuální přesvědčivostí předmětného světa. Sama charakteristika zobrazeného nese však už v sobě prvky vystupňovaného zájmu, obdivu a citového postoje k lidskému okolí a k lidem samým, je součástí dialogu, který lze najít v každém tahu štětce. Všude se tu setkáváme s existenciálními pocity, s nutkavou potřebou dát smysl veškerému dění, umět vyjádřit pomíjivost krásy i radosti, labilitu rovnováhy a klidu, pravdy a zdání.

Novoměstská radnice