V termínu od 6. do 26. září 2021 představí Galerie ŠČigol výstavu obrazů pražského malíře- autodidakta Romana Nováka (*1973).

Pro svou letošní samostatnou výstavu nazvanou „Hele, já nevim“ vybrali autor a kurátorka výstavy sérii převážně nejnovějších obrazů vzniklých technikou svérázného rastru a jeho postupného „osazování tvary“ v duchu názvu výstavy.  Autor k plátnu přistupuje a la tabula rasa, bez velkých předchozích úvah o díle a nechává se inspirovat tvary zahlédnutými v přípravném rastru vznikajícího obrazu, přímo v procesu tvorby. Tvary takto objevené nakonec malbou propojuje, až mu vznikající celek dá svým zpracováním konkrétní význam, děj a autor je s výtvorem spokojený. Obrazy jsou doplněné plastikami vytvořenými v podobném duchu.

Specifický výraz obrazů Romana Nováka spočívá v jeho až hektické představivosti, schopnosti nacházet tvary „na prázdném plátně“ a tyto tvary spolu nakonec pospojovat do finálního, smysluplného díla. Dalším autentickým projevem jeho plodné tvorby je ohromná až nutkavá potřeba tvořit.

O autorovi:

Roman Novák, *1973, Praha

Žije a tvoří v Praze

Roman Novák je autorem-autodidaktem s velkým rozpětím výtvarných stylů i technik. K tvorbě přistupuje a la tabula rasa, bez velkých příprav, ovšem s velkou potřebou tvořit. Jeho styl práce bychom bez nadsázky mohli označit za zběsilé hledání tvarů kypícím myšlenkám a pocitům a jejich náhlým či postupným vynořením.

Tvary, „osoby a obsazení“ i děje obrazů ho takřka přepadají přímo v průběhu tvorby a nedají mu pokoj až do chvíle, kdy ztvární viděné do té míry, že je s výsledkem - v daný okamžik - alespoň relativně spokojený. Je to experimentátor, který ve své tvorbě využívá různých, mnohdy sebraných nebo “jinak druhotných” materiálů. Je schopen vytvořit plastiku skloubením daňčího paroží, pingpongového míčku, pařátků vyrobených z kdovíčeho, to vše částečně opatřit bublinkovou fólií a umístit na vlastnoručně vyrobený sokl s nohami od štaflí. Trochu to připomíná surrealistické náhodné setkání deštníku a šicího stroje na pitevním stole. V tomto duchu nakonec probíhá celý proces jeho tvorby a on sám nikdy předem neví, co mu v průběhu pod rukama vznikne.
A věřte, je to pořádná porce a skrumáž!

 Podobně postupuje i s malbou. Maluje většinou akrylovými barvami, ale i tak mnohdy dílo nakonec obohatí vstupem štětce či štětečku nebo otiskem prstu s nánosem úplně jiného druhu barev, případně i laku. Zkrátka, experimentátor tělem i duší, v jehož tvorbě je něco naléhavého až nutkavého. Hledání tvarů a zachycování jejich náhlých vynoření se mu stává téměř obsesí.
... a to se nemluvilo o malých kresbičkách na útržcích papíru, účtenek, formulářů záručních listů ...

V malbě se poslední dobou rád vrací k postupu přes jakýsi intuitivně vytvořený rastr, (techniku rastru ponechme autorovi jako jeho know-how) připomínající shluk šablon, (ale nejsou to šablony!) ze kterých vytahuje jednotlivé obrazce metodou ne nepodobnou vybarvování předtištěných obrázků - jako v dětských omalovánkách. V omalovánkách nicméně tvary zůstávají pevně dané, zatímco Romanovi z rastru vyrůstají doplněním dalších prvků úplně nové postavy, květiny, zvířata i předměty ... to vše doplněné amorfními, téměř pohyblivými útvary. Finální podoba díla má po tomto jeho uměleckém zásahu charakter jakýchsi propojených znaků až symbolů, často jako záznamů příběhů psaných - svého druhu - znakovým písmem starých civilizací, někdy z každodenního života, někdy s trochou strašidelných prvků. Jako by k záznamům vzniklým před dávnými lety přidal zprávu našeho současníka a tím přidal i další stránku či informaci o pokračujícím vývoji civilizace... nezřídka s pousmáním nad naším zemským pinožením, okořeněným lehkou, nedrásavou, přesto však patrnou sebeironií.

            Celkově jeho tvorba přesto působí spíš optimisticky, má velký hravý náboj s rozpoznatelným druhem autorského ztvárnění imaginace a může se bez veškerých pejorativností označit jako art brut, v některých případech snad i jako svého druhu medijní malba.

            Současná výstava v Galerii ŠČigol je přehlídkou zvláště jeho nejnovější malířské tvorby vzniklé za použití výše uvedeného rastru a je doplněna několika staršími plastikami v podobném duchu.

            ... nakonec ale radno podotknout, že veškerá slova jsou v porovnání s Romanovou výtvarnou představivostí jen slabým odvarem toho, co všechno lze v jeho obrazech i plastikách zahlédnout. A to i v případě, když se vám on sám snaží namluvit:

„Hele, já nevim“

Výběr z uskutečněných výstav:

1. 2017, samostatná, Právnická kancelář Bohdany Novákové, Praha
2. 2018, samostatná, Komunitní centrum Prádelna, Praha
3. 2019, samostatná, Komunitní centrum Prádelna, Praha
4. 2019, samostatná, restaurace U Rodinného krbu (Nuselská radnice), Praha
5. 2020, společná, Galerie Špejchar, Chomutov
6. 2021, společná, Artvárium, Pasáž Českého designu, Praha
7. 2021, mezinárodní, společná, Zámek Brtnice

Kontakt a další informace o autorově tvorbě kurátorka výstavy:

Ivana Beranová, tel: +420 724 249 557, e-mail:

Ivana Beranová

Galerie Ščigol