Výstavní projekt Evy Koťátkové s názvem Rozhovory s monstrem má podobu de- a re-konstrukce situací, kdy setkání majority s jinakostí odhalilo společenské předsudky a mechanismy vylučování. Příkladem jsou relativně nedávné a neúspěšné projekty vzniku chráněného bydlení pro znevýhodněné v několika českých obcích. Koťátková využívá veřejně dostupné zdroje i vlastní archiv rozhovorů a svědectví, aby nechala promlouvat různé strany, svědky i poškozené.

Tři monumentální a obsahově propojené instalace ukazují spektrum úhlů pohledu na problematiku normativity a s ní spojenou diskriminaci a strach z jinakosti. Ono monstrum v názvu výstavy Koťátková záměrně přesměrovává od hanlivých konotací s tradičním chápáním „monstrozity“ jako odlišnosti (nechvalným příkladem takového chápání byla například pouťová „obludária" neboli freak shows) a jako temnou příšeru naopak vykresluje iracionální a společnost prostupující obavu z jiného a neznámého, snahu se vůči němu vybavit obrannými mechanismy a vytěsnit jej na okraj.

Jak popisuje umělkyně: „Naše společnost je postavena na nerovnosti a vyčleňování. Od dětství je v nás cíleně budován strach z jiného, neznámého. Na odlišnost není čas, pro systém představuje hrozbu. To, co je jiné je často označováno jako nefunkční, neúplné nebo nemocné, něco, co potřebuje opravu nebo vyřazení z chodu. Odlišný pohyb, gesto nebo zvuk je okamžitě diagnostikován, korigován, léčen. Imaginace je tolerována pouze jako prostředek snění, ne jako nástroj změny. Jsme učeni jedněm příběhům, zatímco jiné jsou umlčovány, mazány. Sociální monstrum je ztělesněním našich naučených obav a strachů. Roste, čím víc rostou nerovnosti a útlak, je kolektivním tělem našich emocí. Ve výstavě vypráví, protože nemůže přestat. Má tam svůj pelech, v noci se možná prochází městem a vrací se vždy o něco větší. Mluví o tom, jaké to je, když vás označují jako jiné a jaké nečekané podoby na sebe může vzít strach z neznámého."

MeetFactory (Galerie MeetFactory)