Ludvík Kuba (1863–1956) je v českém umění solitérem a jeho tvorba se ve výstavních projektech objevuje zřídka. Po krátkém studiu na pražské Akademii odjel v roce 1893 do Paříže a následně dlouhodobě pobýval v dalších uměleckých centrech přelomu 19. a 20. století: Mnichově a Vídni. Jako většina jeho vrstevníků byl ovlivněn impresionismem a secesí, zásadním obdobím byl však pro něho pobyt v soukromé škole Antona Ažbeho v Mnichově v letech 1896–1904, kde se setkal s ruskými umělci V. Kandinským a A. Javlenským. Od roku 1904 žil ve Vídni, kde působil mimo jiné jako jednatel uměleckého spolku Hagenbund. Do Čech se natrvalo vrátil až v roce 1911 a ještě dalších více než čtyřicet let se věnoval malbě. Do pláten se promítly i jeho další zájmy, cesty podniknuté za sběrem slovanských písní a obdiv k čínskému umění, jehož kolekci vlastnil. Zajímavým tématem v Kubově tvorbě jsou autoportréty, kterým se věnoval nepřetržitě od konce 19. století až do své smrti.

Významná díla ze soukromých sbírek mapující zásadní okamžiky v malířově tvorbě doplní exkluzivní zápůjčky z českých galerií a dalších státních institucí. Výstava představí některá zatím nikdy nevystavená díla. Součástí expozice bude též kolekce obrazů věnovaná tematice Lužických Srbů, díky čemuž bude výstava zařazena mezi projekty v rámci Roku Lužických Srbů v Libereckém kraji.

Oblastní galerie v Liberci