Maluju, co vidím, co potkávám, co prožívám. 

Námětů je příliš moc. Jsem zahlcen. 

Vnímám se spíš jako médium, než malíř.

Jsem prvním divákem svých obrazů.

Důležitý je proces vlastní práce, důležité jsou chyby, nepřesnosti, deformace, opravy. 

Chtěl bych se zbavit nutkavého „ověřování“ nejistoty.

Až uvidíš chybu, řekni si: „To je určitě schválně“.

A nebo mě rozcupuj a vykřič svůj názor do světa, třeba ti to pomůže.

Od původně zamýšleného „zeleninovo-vegetariánského“ cyklu, jsem téma výstavy několikrát změnil. 

Nejsem angažovaný umělec, nejsem aktivista, ani „neujíždím“ na malbě jako takové. 

Víc mě inspirují sochy a instalace, nežli plátna kolegů.  

Fascinuje mě současný design užitkových věcí, miluju sci-fi módu. 

Digitalizace a její vliv nás začínají proměňovat. Jsme součástí nepřehledné sítě.

Jediný způsob, jak být dnes morální, je nebýt poslušný. 

Poslušnost a loajalita se proměnila ve svazující ideologii, prorostlou lží. 

Vládnou nám podvodníci a psychopati. Chybí autority.

Začínám se cítit zranitelný a bezbranný. Začínám se bát …

Jiří Petrbok, únor 2020

Galerie Václava Špály