Unikátní projekt skleněného sarkofágu pro dánskou královnu Margrethe II. se završil už v loňském roce jeho osazením do poslední volné boční kaple v katedrále v Roskilde, tradičním pohřebním místě dánských králů. Genezi mimořádného sklářského díla přiblíží projekt Sarkofág pro královnu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, který zahrnuje stejnojmenný dokumentární film, výstavu fotografií Pavla Štingla a přednášky Zdeňka Lhotského, odborníka na tavené sklo.
Cesta za unikátním a složitým objektem začala už před 15 lety, kdy si Její Výsost královna objednala sarkofág u dánského sochaře Bjørna Nørgaarda. „Sarkofág svou ikonografií, účelem, významem a v neposlední řadě i rozměrem překročil dosud známé hranice umělecké sklářské realizace, a to nejen v rovině vizuální a ideové, ale také technologické,“ napsala PhDr. Sylva Petrová v předmluvě ke knize, která zachytila vznik tohoto unikátního projektu.
Bjørn Nørgaard tavbu skleněného těla sarkofágu několik let bez úspěchu zadával sklářským hutím v Japonsku, Číně a USA, ale uspěl teprve u Zdeňka Lhotského, českého umělce, skláře, sklářského technologa a podnikatele, který se ve své podnikatelské aktivitě specializuje především na tavení objemných objektů. Tento servis poskytuje desítkám světových výtvarníků již od roku 1994 v proslulé dílně v Pelechově u Železného Brodu, kde vznikaly od 50. do počátku 90. let všechny tavené plastiky i rozměrné realizace do architektury ikonické dvojice Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. „Přesto se tato prestižní zakázka utavení sarkofágu stala historickým mezníkem v činnosti profesně zkušeného pelechovského střediska. S něčím takovým jsme se zde dosud nesetkali,“ říká Zdeněk Lhotský.
Na přelomu let 2014 a 2015 mohlo studio začít první zkušební tavby, stanovovat křivky tavení a chlazení. Na výrobě se podílelo kromě Zdeňka Lhotského dalších čtrnáct lidí zaměstnaných ve studiu. Čtyřtunový skleněný objekt začal vznikat ze šesti skleněných částí. Každý kus vážil po utavení zhruba 900 kilogramů, z nichž se 200 kilogramů odřezalo a odbrousilo. Po utavení musel každý z kusů zůstat několik měsíců v peci, aby dostatečně vychladl a neměl vnitřní pnutí. Postup prací autor návrhu kontroloval v průběhu výroby zhruba v pěti návštěvách.
O procesu vzniku unikátního skleněného díla vznikl celovečerní dokument Pavla Štingla a kameramana Miroslava Janka Sarkofág pro královnu, který je v současné době jeho jediným obrazem. Mimořádné dílo je totiž sice instalováno, ale obaleno dřevěnou etují čeká, až se naplní jeho poslání. Film bude uveden v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze vůbec poprvé.
Bjørn Nørgaard (* 1947)
Výrazně ovlivnil uměleckou scénu v Dánsku, a to jak prostřednictvím svých happeningů, tak soch realizovaných ve veřejném prostoru v různých dánských městech. Mezi jeho největší úspěchy patří spolupráce s dánským královským dvorem.

Zdeněk Lhotský (* 1956)
Český umělec a designér, který získal mezinárodní renomé mimo jiné tím, že se ujal zanikajícího střediska taveného skla na Pelechově u Železného Brodu. Stal se světoznámým technologem a realizátorem projektů v taveném skle. Pracuje pro přední umělce a investory. Je autorem nových technik tavení skla.

Pavel Štingl (* 1960)
Vystudoval katedru dokumentární tvorby na FAMU v Praze. Počátkem 90. let zahájil dlouhou sérii velkých politických dokumentů, oceněných na mnoha festivalech. Ve vlastní produkční společnosti K2 jako producent a režisér zrealizoval několik dokumentárních cyklů a koprodukčních dokumentů. Jeho snímky byly uvedeny na mnoha zahraničních i domácích festivalech, kde získaly řadu ocenění.

Doprovodný program:
Projekce filmu Sarkofág pro královnu »
Přednáška Zdeňka Lhotského Cesta k sarkofágu »

Uměleckoprůmyslové museum v Praze