Autor: Marie Rakušanová
Kurátor: Petra Kočová 

Mimořádný význam kolekce děl Bohumila Kubišty a Emila Filly v rámci sbírek Západočeské galerie v Plzni byl již v minulosti zdůrazněn prostřednictvím výstavních a publikačních projektů. Poslední souhrnná prezentace „českého kubismu“ ze sbírek ZČG proběhla v roce 2009 na výstavě s názvem Kubismus 1910-1925. Kubismus ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni. Výstava chystaná pro rok 2019 bude do velké míry vycházet z tohoto syntetického zpracování tématu, zároveň se však pokusí o rozšířenou kontextualizaci děl Bohumila Kubišty a Emila Filly jako dvou významných představitelů moderního umění a „českého kubismu“ ve sbírkách ZČG. Výstava se soustředí na mapování polylogu, který mezi sebou vedli příslušníci Kubištovy a Fillovy generace. Prostřednictvím uměleckých děl Bohumila Kubišty a Emila Filly bude rekonstruována rozprava obou hlavních aktérů, jejich disputace však bude doplněna o hlasy jejich přátel i tvůrčích protivníků.
Dílo Emila Filly je ve sbírkách Západočeské galerie zastoupeno velice početně. Koncepce výstavy nebude mapovat Fillovu tvorbu ze sbírek ZČG souhrnně, konkrétně rezignuje na prezentaci jeho děl, vznikajících od třicátých let dále. K tomuto koncepčnímu rozhodnutí došlo s ohledem na koherenci výstavní prezentace Fillových děl v těsné souvislosti s díly jeho generačního druha Bohumila Kubišty. Kubištova předčasná smrt v roce 1918 zabránila dalšímu rozvíjení jeho tvorby, a pokud výstava nemá být jen deskriptivní prezentací sbírkových fondů, ale má se soustředit na interakci děl dvou významných umělců v rámci jedné výstavy, pak je třeba položit důraz na společná témata a koncepci pojmout kontextuálně. Souvislosti, na které bude položen důraz, budou v rámci výstavy vizualizovány prostřednictvím přímé konfrontace děl Kubišty a Filly, ale také jejich současníků z řad českých, německo-židovsko-českých a židovsko-českých malířů a sochařů (Georg Kars, Otto Gutfreund, Josef Čapek, Jan Zrzavý, Václav Špála, Antonín Procházka) ze sbírek ZČG.
Tvůrčí dialog mezi Kubištou a Fillou ovšem nebyl ukončen rokem Kubištova úmrtí. Záhy po Kubištově smrti se jeho odkazu ujala nejmladší generace a dále ho rozvíjela, často v otevřené opozici vůči Emilu Fillovi. Výstava bude ve své závěrečné části sledovat pokračování rozpravy, kterou Kubišta s Fillou vedl v zastoupení a promlouval prostřednictvím děl Františka Muziky, Bedřicha Piskače, Karla Teiga, Toyen, Jindřicha Štyrského, Antonína Pelce, Adolfa Hoffmeistera, Aloise Wachsmana a Zdenka Rykra. Někteří z těchto umělců nejsou vhodně zastoupeni ve sbírkách ZČG v Plzni a jejich díla budou na výstavu zapůjčena z dalších institucí.
Výtvarná tvorba bude na výstavě doplněna o dobové dokumenty, fotografie, korespondenci, memoáry a další archiválie. Cílem je detailně zmapovat umělecký a osobní vztah obou umělců, prozkoumat jejich roli v kontextu generací, nastupujících na uměleckou scénu v prvním a druhém desetiletí 20. století. Jednou ze vstupních hypotéz výstavy je, že vzájemné působení těchto dvou silných osobností vedlo nejprve k eskalaci tvůrčích výbojů, po roce 1911 však jejich názorová kolize způsobila roztříštění společného generačního úsilí a oslabení programu prosazovaného uvnitř umělecké komunity v Čechách, ale původně sebevědomě namířeného také za hranice.

Výstavní síň Masné krámy