Koncepce výstavy: Kryštof Hejný, Šárka Radová
Kurátorka: Alena Beránková

Šárka Radová (* 1949) představuje už čtvrtou generaci rodiny Radů, která se věnuje výtvarnému umění. Se sochařskou tvorbou se setkala v ateliéru svých rodičů, významných keramiků Jindřišky a Pravoslava Radových. Po gymnáziu vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u prof. Otto Eckerta a následně své práce začala prezentovat na společných i samostatných výstavách. Pro svou tvorbu si zvolila poněkud netradiční, avšak velmi kvalitní a ušlechtilý materiál, porcelán, který barví, jemně koloruje, anebo ho ponechává v původní materiálové barevnosti. Uměleckou výpověď autorky umocňuje i její bravurní zvládnutí technologického zpracování materiálu. Výjimečností ve výtvarném umění jsou její rozměrné modelované plastiky – figury – z technického porcelánu. Kromě porcelánu pracuje také s kameninou a v posledních letech i s papírovou hmotou. Mimo volnou tvorbu vytvořila i několik realizací do architektury.
V počátcích své tvorby se Šárka Radová věnovala širokému spektru témat, od krajiny až po abstrakci, výrazově byla ovlivněná surrealismem a groteskou. Od 90. let její zájem poutá změna společenského kontextu a jeho vliv na chování jednotlivců. Hlavním tématem je člověk, ať už z pohledu osobnostního, psychologického či společenského, sociologického. Lidskou podstatu nahlíží v její celistvosti, s jejími světlými i stinnými stránkami, s radostmi i smutky. Lidské pachtění za dobrými i špatnými cíli zhmotňuje s pochopením, nadhledem, ale i s ironií.
Na litoměřické výstavě s názvem Mezi lidmi autorka představuje převážně práce z posledních let. Do vzájemného dialogu staví muže a ženy, jejichž tváře vypovídají o nesnadnosti mezilidského dorozumění. Proměnu tváře sleduje i ve vztahu Diktátora, kdy centrální postava žije na úkor ostatních. Lidskou vzájemnost a snad i předurčenost řeší v seskupení postav do Systému nebo v Koloběhu, stejně jako v Pyramidě, kdy každý člověk stojí na ramenou jiného člověka. Různé podoby lidství jsou podány s jemností vlastní autorce, ovšem bez idealizace. Kromě lidských vztahů řeší i netradiční možnosti sochařství, klasický sochařský postup – získání výsledné podoby odsekáváním či modelováním z bloku hmoty – obrací a reálné zpracování figury v různých pozicích v několika krocích postupně redukuje až k základnímu bloku. Možnosti uměleckého vyjádření posouvá i používanými materiály – kombinací porcelánu a papírové hmoty.
Šárka Radová má za sebou již relativně dlouhou uměleckou cestu, přesto neztratila zájem o člověka, o tvorbu, a touhu poznávat nové způsoby uměleckého vyjádření. Litoměřická výstava je obohacena i o autorčiny krátké verše – haiku, inspirované východní poezií.
Alena Beránková

Severočeská galerie výtvarného umění