http://dumumeniopava.cz/events/aaach-ceskoslovensky-filmovy-plakat-60-70-let-ze-sbirky-plakatu-terryho-ponozky/

Výstava představí 200 autorských výtvarných plakátů, které vytvořili přední českoslovenští výtvarníci v rozmezí let 1960 – 1979 pro Ústřední půjčovnu filmů v Praze.
Návrhům filmových plakátů se v těchto letech věnovali významní českoslovenští výtvarníci. Díky specifické atmosféře v tehdejším Československu, kdy neexistovala komerční reklama ani trh, mohly vznikat filmové plakáty naprosto odlišné od soudobé plakátové produkce, jež existovala v ostatních zemích Evropy (kromě Polska, kde tradice autorských filmových plakátů požívala podobně privilegovaného postavení jako v Československu).
V západní Evropě a v USA okupoval výlepové plochy a vitríny kin hlavně komerční, hollywoodský plakát, propagující především tváře herců; plakát výhradně ilustrativní a popisný. Výtvarníci v těchto zemích se mohli svobodně věnovat své volné tvorbě, vystavovat ji, svá díla prodávat, a neměli tak potřebu a důvod hledat své uplatnění na poli užitého umění a plakátu. Producenti a distributoři filmů výtvarníky neoslovovali a výrobu plakátů zadávali především reklamním studiím, jež jako na běžícím pásu produkovala unifikované, neosobní a snadno zaměnitelné plakáty.
Českoslovenští výtvarníci nemuseli za každou cenu na plakátech znázorňovat tváře herců a naopak mohli do svých výtvarných návrhů transformovat jazyk své volné tvorby, mnohdy inspirovaný v té době novými uměleckými směry, jako byly pop art, lettrismus, český informel a další. Z existenčních důvodů (zmiňovaná neexistence trhu s uměním a nemožnost výstav) se plakátové tvorbě, ale i další práci na poli užitého umění (obálky knih, ilustrace apod.), věnovali nejvýznamnější výtvarní umělci té doby, pro něž představovala práce na poli užitého umění jednu z mála možností obživy.
I z tohoto důvodu, že se jednalo o nejtalentovanější tvůrce české výtvarné scény, dosáhl československý filmový plakát takovýchto kvalit, které byly v následných letech opakovaně oceněny na mnoha mezinárodních soutěžích. Československý filmový plakát se tak spolu s plakátem polským stal legendou na poli užitého umění v celoevropském měřítku.
Výstava v Domě umění v Opavě představí soubor přibližně 200 filmových plakátů. Ten je rozdělen do čtyř základních skupin.
V ambitu a oratoři najdete Profily jednotlivých výtvarníků. V 1. patře sloupové síně budou představeny plakáty k slavné Československé nové vlně a plakáty k Československým kultovním filmům. Čtvrtou skupinu tvoří Plakáty k zahraničním filmům, které byly uváděny v československých kinech v 60. a 70. letech a které můžete přehlédnout v 2. patře sloupové síně.

Autoři plakátů:
Jiří Balcar, Vladimír Bidlo, Adolf Born, Bedřich Dlouhý, Jindřich Čech, Josef Duchoň, Jaroslav Fišer, Josef Flejšar, Richard Fremund, Eva Galová-Vodrážková, Milan Grygar, Jiří Hilmar, Vratislav Hlavatý, Zdeněk Kaplan, Jan Kubíček, Karel Laštovka, Karel Machálek, Jan Meisner, Miroslav Němeček, Rudolf Němec, Zdeněk Palcr, Milan Paštéka, Čestmír Pechr, Olga Poláčková Vyleťalová, Jiří Rathouský, Miloš Reindl, Zdeněk Rotrekl, Jiří Svoboda, Jiří Šalamoun, Jiří Šlitr, Bohumil Štěpán, Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová, Karel Teissig, Kája Saudek, Vladimír Tesař, Karel Vaca, Zdeněk Vajce, Milan Veselý, Josef Vyleťal, Zdeněk Ziegler.
Pavel Rajčan – kurátor výstavy

Dům umění Opava