https://app.ppas.cz/o-spolecnosti/aktualni-vystava

Hugo Steiner (1880, Praha – 1945, New York) byl jedním z nejvýznamnějších knižních tvůrců 20. století, jehož dílo je z velké části spjaté s Čechy. Svou profesní kariéru zahájil jako člen legendární literárně-výtvarné skupiny Jung-Prag. Mezi členy patřili spisovatelé Paul Leppin, Oskar Wierer, Gustav Meyrink, Rainer Maria Rilke, Victor Hadwiger, z výtvarníků Richard Teschner, Karl Wilfert, Ferdinand Michl, Emil Orlik, z herců Aleksander Moissi, Hans Hansen a mnozí další.
V roce 1901 odchází do Mnichova a odtud v roce 1906 do Lipska, kde se stává profesorem Královské akademie. Roku 1925 se stává předsedou německé profesní organizace - Spolku německých knižních umělců. V roce 1927 zakládá první mezinárodní knižní výstavu a stává se jejím prezidentem. O rok později je mu uděleno nejvyšší německé ocenění Zlatá medaile za přínos německé kultuře. I v době pobytu v Německu si v Praze držel ateliér. Jeho význam nezahrnuje pouze výtvarnou tvorbu, ale i samu propagaci knihy, kdy zorganizoval desítky knižních výstav, byl iniciátorem soutěže o nejkrásnější knihu a mnoha dalších aktivit, zásadní byla i jeho pedagogická činnost.
Je autorem i několika průmyslových tiskových technik, např. akvarelotisku a nových typů knižních vazeb. Je až neuvěřitelné jak obrovská je přehlídka jeho prací. Zdrcující je, že převážná část jeho díla z německého období byla zničena. Jeho tvorba byla v Německu zlikvidována, včetně knih s jeho ilustracemi, již v roce 1934, tzn. dva roky před zákazem moderního umění, proto se neobjevila na výstavě Entartete Kunst (Zvrhlé umění). Po válce nebyl připomínán, protože jeho výstavní a organizační práce byly spojeny s Lipskem a s berlínskými nakladatelskými domy. Pro nově vzniklou NDR jeho jméno jako zásadního antikomunisty bylo nevhodné připomínat. Pro řadu Němců už svým přízviskem Prag patřil do Čech. V Čechách vadil ze stejného důvodu jako v NDR a zároveň svou německou příslušností. Hugo Steiner-Prag změnil knižní svět jako úpravce, ilustrátor, knihvazač, tiskař a propagátor knižní tvorby. Mimo to byl malířem, autorem firemních log, plakátů, scénografem či designérem nábytku.
Největší část svého profesního života strávil (32 let) v Německu, ale svou tvorbou zůstal spjatý s Prahou, kam se v roce 1933 z rasových důvodů vrací. S Prahou byl spjatý nejen cykly ilustrací ke Golemovi, ale i ilustracemi ke knihám Paula Leppina či albem Finis Prag. Založil zde soukromou školu Officina Pragensis. Mezi žáky školy najdeme Julii Meyerovou, Petra Kiena, Martina Welse, Václava Bláhu, Stanislava Dudu, Libora Fáru, Olgu Karlíkovou, Petera Kiena, Jaroslavu Moserovou, Naděždu Syneckou, Adrienu Šimotovou, Vratislava Blažka, Jana Podhajského, Radovana Papeže či Helenu Zmatlíkovou. Tedy autory, kteří udávali směr českého výtvarného umění, knižní úpravy a ilustrace od 50. let. V roce 1938 stihne ještě v Praze uspořádat první mezinárodní výstavu dětské knihy. Ve stejném roce ji již natrvalo opouští. Školu po odchodu z Čech předal svému žákovi a spolupracovníku Jaroslavu Švábovi. Ve Švédsku zakládá na podobném principu školu Skolan Foer Bok- och Reklamkunst. V roce 1941 s oprávněným strachem o svůj život emigruje z Evropy do USA, kde mu bylo nabídnuto místo profesora na oddělení výtvarných umění na Newyorské univerzitě. Na škole zakládá speciální obor zaměřený na reklamu a knižní umění. Spolupracuje s řadou amerických nakladatelství například Random House, Roy Publishers, R. R. Bowker a Book of the Month Club. V roce 1943 vydávají Spojené státy jeho známku s raněným vojákem. Umírá v roce 1945 nad rozpracovanou knihou o Praze, kterou připravoval se svým přítelem Franzem Werflem.
Tato výstava je splátkou letitého dluhu významnému autorovi, jehož dílo bylo v Praze, přes jeho úzkou vazbu k městu a zásadní zásluhy o rozkvět české kultury, naposledy vystavováno v roce 1938. Na výstavě lze spatřit díla především ze soukromých sbírek, která nebyla ještě vystavena.

Galerie Smečky