http://upm.cz/index.php?language=cz&page=123&year=2018&id=335&img=1887

 Mimořádní představitelé kulturního života byli nuceni začátkem 2. světové války opustit Československo. Ve Spojených státech pak během doby významně ovlivnili tamní kulturní scénu. Projekt Lístek do Nového světa dokumentuje neobyčejné příběhy a osudy těchto lidí, a mapuje stopy, které po nich v USA stále zůstávají. Výstava Oldřich Rosenbaum/Oldric Royce. Život s módou v Praze a v New Yorku je součástí tohoto projektu a představuje úspěšnou poválečnou kariéru majitele jednoho z nejznámějších pražských módních salónů za oceánem.

Oldřich Rosenbaum / Oldric Royce (1896 Praha – 1991 New York)
Oldřich (Ulrich) Rosenbaum se narodil v Praze v rodině úspěšné dámské krejčové. V jejím závodě se vyučil krejčím a v roce 1919 firmu Rosenbaum sídlící ve Štěpánské ulici 53, převzal. Po založení Československé republiky si Oldřich Rosenbaum uvědomil, že dámy z nejzámožnější české, německé i židovské společnosti budou jeho zákaznicemi, pokud jim nabídne úroveň a luxus srovnatelný s pařížskými salony. V roce 1928 přestěhoval firmu do nového paláce na Národní třídě 17 (dnes 15), současně zakládal filiálky v Praze a v Karlových Varech, kde také v hotelu Imperial pořádal módní přehlídky. Úspěšný rozvoj firmy ukončil nástup nacismu v Německu, který se stal hrozbou i pro československé Židy. Oldřich Rosenbaum neváhal, na podzim 1938 přesídlil do Paříže a 18. února 1939 odplul na palubě Queen Mary k americkým břehům.
Po příjezdu do New York City si Oldřich Rosenbaum začal budovat novou existenci – přijal anglicky znějící jméno Oldric Royce, požádal o udělení amerického státního občanství (získal jej v roce 1944) a začal podnikat. Plný rozmach jeho podnikání přinesla poválečná doba. Od roku 1947 pravidelně pořádal módní přehlídky a se svým návrhářem Bélou Rossem se zúčastňoval různých odborných soutěží, kde byl oceňován.
Rosenbaumova popularita rostla a jeho zákaznicemi se stala celá řada celebrit jak z řad manželek politiků, tak hereček i filmových stars. Patřily mezi ně Ginger Rogers, Marlene Dietrich i Ethel Merman, manželka newyorského guvernéra a pozdějšího viceprezidenta Spojených států Nelsona Rockefellera Happy Rockefeller a také Wallis Simpson, vévodkyně z Windsoru. Své modely navrhoval mimo jiné i pro bývalé první dámy Eleanor Roosevelt, Bess Truman a Mamie Eisenhower, což mu vyneslo dokonce pochvalu na půdě Kongresu Spojených států: V únoru roku 1958 Francis Edwin Dorn, člen Sněmovny reprezentantů Spojených států za New York, vyjádřil Mamie Eisenhower zvláštní hold za její vůdčí roli ve stylu oblékání při plnění oficiálních státních povinností a zásluhu na tom přičetl právě Oldricu Roycovi. K Roycovým nejvěrnějším zákaznicím patřila Marjorie Merriweather Post, filantropka a majitelka společnosti General Foods, jedna z nejbohatších žen Ameriky. Sbírka jejích oděvů je uchovávána v její někdejší rezidenci v Hillwood Estate, Museum & Gardens, ve Washingtonu, D. C.
Royce odešel do důchodu v roce 1965, svou firmu převedl na své dva nejbližší spolupracovníky, kteří v roce 1966 změnili její název na Béla Ross of Oldric Royce, Inc. a provozovali ji do roku 1982.
Oldřich Rosenbaum/Oldric Royce prožil s módou téměř celé 20. století, zemřel v roce 1991 v pětadevadesáti letech. Více než polovinu svého života působil ve Spojených státech s novou identitou, ale i tam mu jeho pevný profesionální základ a mimořádný talent umožnily dosáhnout významných úspěchů v nejvyšších vrstvách společnosti.
(S použitím textu Howarda Vincenta Kurtze ze VII. kapitoly knihy Oldřich Rosenbaum/Oldric Royce, Praha 2017)

Uměleckoprůmyslové museum v Praze