26. září 2018 - 2. prosince 2018
|
Umění p(r)o práciKrajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Vavrečkova 7040, Zlín26. září 2018 - 2. prosince 2018
Kurátor: Vít Jakubíček Projekt Umění p(r)o práci byl připraven Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Věnuje se umělecké produkci ve zlínském prostředí mezi léty 1923 a 1953. Jako počátek je stanoven rok zvolení Tomáše Bati starostou města. Baťa již o rok později pořádal první firemní 1. máj, který v následujících desetiletích představoval významnou tribunu uměleckých projevů v agitační úloze. Závěr sledovaného období představuje založení Krajské galerie v Gottwaldově (Zlíně), tedy vznik oficiální státní instituce naplňující představy tehdejšího režimu o roli umění v socialistické společnosti. Výstava si klade za cíl poskytnut návštěvníkům jedinečný obraz vývoje vizuální kultury ve Zlíně od dvacátých do padesátých let minulého století a poukázat nejen na významné události v oblasti umění, ale také na marginální témata, která sehrála v otázce budování identity průmyslového města a jeho obyvatel neméně důležitou úlohu. Různorodé a zdánlivě nesouvisející události ilustrují postavení jednotlivých uměleckých forem, reprezentativních obrazů a monumentálních plastik, až po profánní každodenní projevy užitého umění. Těmi byly například různé druhy reklamy, s nimiž se obyvatelé Zlína mohli téměř každodenně setkávat a které v počátcích sledovaného období hrály jednoznačně důležitou roli. Důraz kladený na co nejširší vymezení pojmu „umění“ je dán samotnou povahou umělecké tvorby v tehdejší zlínské společnosti, která byla v oblasti vizuální kultury velmi specifická zejména díky poměrně slabým historickým kořenům. Výstava představuje vedle hlavní chronologicky uspořádané vývojové linie, reflektující jednotlivé aktivity na poli budování vizuální kultury, také další významná a pro Zlín specifická podtémata, úzce propojená s fenoménem práce, dynamiky, propagace a reprezentace. Výstava Umění p(r)o práci je záměrně koncipována tak, aby umožnila divákovi vnímat exponáty v širším dobovém kontextu, mimo jiné prostřednictvím mnohovrstevnatého studijního materiálu, v němž jsou zastoupeny vedle artefaktů i doplňující dokumentační materiály. Proti obvyklému prezentačnímu rámci, který téměř výhradně vykresluje umělecké preference tehdejších objednavatelů v promodernistickém světle, výstava představuje rozsáhlejší obraz tehdejšího stavu vizuální kultury ve Zlíně, který ani zdaleka nebyl jednoznačný. Tím mimoděk poukazuje na proměňující se hodnoty uměleckých předmětů, které měly v dané době a prostředí odlišnou hodnotu a význam, než je tomu dnes.
|