http://www.holesovickasachta.cz/iddqd/

IDDQD je kód na nesmrtelnost ve známé série her DOOM. Nesmrtelnost, ve světě nedosažitelná, kdežto ve virtuální realitě velmi běžná. Je to metaforické spojení s mnoha dalšími dialogy digitálního světa a reality Tomáše Pavlackého (CZ), Kevina Braye (FR), Maxe de Waarda (NL) a Martina Gabriela (CZ). Jejich tvorba vychází nebo přímo pracuje s takzvaným počítačem generovaným světem, jeho virtuální realitou, 3D modely, estetikou videoher a internetovými platformami. V tomto výstavním projektu se setkávají čtyři umělci, kteří ve své tvorbě užívají media virtuálního prostředí buďto jako výrazový prostředek, nebo zdroj inspirace. Každý z umělců se vyznačuje vlastním osobitým přístupem k tomuto fenoménu a to ve formě sochy, instalace a videa.

Digitální svět je s námi pouze posledních pár desetiletí a každým rokem nabírá na důležitosti a propojuje se s naším každodenním životem. Následkem čehož vznikají nové formy umění, které se digitální realitou zabývají, inspirují i vznikají v ní. Tato výstava má snahu ukázat malý kousek tohoto nového směru z dílny čtyř mladých autorů, kteří s tímto jevem naší doby pracují každý jinak.

Kevin Bray se narodil v roce 1989 v Corbie (Francie).  Vystudoval Sandberg Institute v Amsterdamu (2016). Žije a pracuje v Amsterdamu a je zde na rezidentním programu Rijksakademie. Zároveň učí na Královské akademii umění v Haagu. Práce Kevina osciluje mezi několika různými médii – videem, grafickým designem a zvukem. Skrze tyto formy zkoumá původ a existenci obrazu a způsoby jeho vzniku. Pro jeho tvorbu jsou zásadní otázky jako: do jaké míry existuje čas v zastaveném obraze/fotce, jakým způsobem se navzájem ovlivňuje prostředek (medium/materiál) a tvar. Snaží se po rozumět jazyku určitého média a způsobu, jakým se s ním pracuje, aby posléze mohl vzít pochopené principy (kódy) a aplikovat je na jiné medium. Jeho zájem spočívá v hraní si s možnou porozitou vytvořenou konfrontací. Touto metodikou se snaží otevírat a diverzifikovat jazyk a prozkoumávat limity jeho možností.

Martin Gabriel se narodil v roce 1991 v Praze. Vystudoval Královskou akademii umění v Haagu (2015). Momentálně žije a pracuje v Haagu. Martin se ve své práci věnuje zhmotnění digitálního prostředí do materiální reality.  Prochází se realitami počítačových her a ztvární to, co ho zaujme. Někdy je to zajímavá architektura, textura, symbol, podivných situaci nebo nějaká chyba ve zdrojovém kódu. Principem jeho práce je zkoumáni podobnosti a odlišnosti mezi realitou a digitálním světem a hledání inspirace právě v digitálním světě nebo v průniku digitálního světa s realitou. Výsledným dílem jsou nejčastěji sochy, malby a videa.

Tomáš Pavlacký se narodil v roce 1987 v Uherském Hradišti. Vystudoval Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (2017). V Brně nyní i žije a tvoří. Tomáš pracuje s chybou přenosu informace a jejím následným fyzickým zobrazením pomocí současných 3D technologií. Navazuje na formy estetiky selhání, jež se v umění objevují od druhé poloviny 20. století po současnost. Vymezuje se proti nim progresivními vývojovými technologiemi, díky nimž nachází nové podoby, které převádí do reálného světa pomocí moderních 3D technologií (3D tisk, 3D frézování) a klasických sochařských postupů. Často vychází z drobných informačních errorů, kterými jsme každodenně svědky, aniž bychom jim mnohdy věnovali pozornost. Tomáš tyto chyby provozu toku informací dává do překvapivých souvislostí s reálnými objekty, které často s informačními technologiemi nemají nic společného, kromě doby, ve které společně existují. V současnosti je realita a virtualita stále více prolnuta.

Max De Waard se narodil v roce 1992 v Lelystad (Nizozemí). Vystudoval Královskou akademii umění v Haagu (2015). Tam také nyní žije a pracuje. Max se zabývá vytvářením digitálních světů pomocí zvuku, videa a obrazů. Jeho stavebním materiálem a surovinami jsou fotky, sociální kódy a subkultury internetu. Max vytváří poetický inventář (digitálního) původu a důvěryhodnosti obrázků a jiných zdrojových materiálů, jako je software, viry a zvuk. Hlavním tématem jeho práce je množství způsobů, jak se člověk snaží vyživovat svou duši, aby přežil ve společnosti, ve které se stala naše neustálá online přítomnost téměř neviditelná.

Holešovická šachta