Josef Blecha vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, dlouhou dobu zastupoval české podniky v USA, nyní působí jako manažer v České republice. Karikaturou se zabývá od mládí, v 15 letech ho upoutala výstava Hoffmeisterova žáka Ladislava Rady, byly to karikatury hudebníků, kteří hráli v Praze na koncertě Luise Armstronga. Krátce nato vytvořil svého prvního Duka Ellingtona. Nejdříve kreslil spolužáky a učitele, pak si troufl na Jiřího Stivína. Tato kresba vyšla v časopise Melodie, bylo mu 18 let. Od té doby se začaly jeho karikatury objevovat v novinách, hlavně v časopise Gramorevue, později v Playboyi. Vycházely také v zahraničních časopisech, pravidelně například v New Yorkeru, Book Review a víkendové příloze New York Times. Za svůj život udělal tisíce karikatur.

Je mu velmi blízká hudba, spolu s kamarády založil skupinu The Slowly Creeping Snails, ve které hrál na kytaru a zpíval. Později také organizoval například jazzový festival v Karlových Varech. Rád navštěvuje koncerty a jeho tvorba je hudebním světem ovlivněna – vznikly tak karikatury Boba Dylana, Micka Jaggera, Jimi Hendrixe a mnoha dalších. Nejraději tvoří právě osobnosti zabývajících se uměním.

Když jej jejich dílo nebo hudba osloví, prožívá svět spolu s osobností, kterou právě zachycuje. Každá jeho práce je originál, nedělá tisky ani litografie. Boba Dylana tak s menší či větší obměnou ztvárnil nejméně dvacetkrát, mnohokrát i Milese Davise, Jimiho Hendrixe. Vyhýbá se politickým karikaturám, i když několik jich už vytvořil – Winstona Churchilla, Ronalda Reagana (který posléze reagoval pochvalným dopisem), na objednávku přátel několikrát portrétoval Václava Havla i Václava Klause.

Pro Josefa Blechu je nejdůležitější vystihnout podstatu dané osoby, a to co nejmenším počtem tahů, výrazným rysem jeho tvorby je jednoduchost kresby, snahou je tváře maximálně zjednodušit a vystihnout nejtypičtější rysy. Nezabývá se tedy složitým šrafováním a stínováním.

Přestože se karikatura od portrétu odlišuje většinou chápáním spíše v groteskní nebo směšné rovině, Josef Blecha považuje své kresby spíše za portréty vytvořené zjednodušenými tahy a zvýrazněním rysů. I když se snaží nikoho ve svém pohledu neurazit, párkrát se stalo, že se ozvaly dotčené ženy, že se jim karikatura nelíbí, některé by své výrazné rysy spíše potlačily, než zveličily.

Karikatura je na rozdíl od abstraktní tvorby, kde je možné pracovat s fantazií v neomezené míře, vždy srovnávána s realitou, každý by měl danou osobu poznat, karikaturista vystihuje příběh, který zobrazovaná tvář vyjadřuje. A hlavně – nejde jen o podobu, ale o myšlenku, kterou celá osobnost znázorňované postavy představuje.

V roce 2007 vydal Josef Blecha monografii Karikatury – slavné tváře v čárách, která mapuje vývoj jeho tvorby, publikováno je v ní přes 200 kreseb.

Nyní mají návštěvníci Galerie La Femme možnost seznámit se s poslední tvorbou Josefa Blechy od 6. do 23. 6. 2018.