Ve výstavní expozici se ráno nacházelo tělo hlídače Václava Sháněla usmrceného dvaačtyřiceti bodnými ranami. Dále byl na zahradě v altánu nalezen oběšen zřejmý pachatel vraždy. Navzdory vloupání a pokusu o odcizení ke ztrátě žádného z exponátů nedošlo. Podle vyšetřování policejního rady Václava Oliče a komisaře Františka Protivenského se trestného činu dopustil sedmatřicetiletý František Santner.
Ten v posledním měsíci docházel do muzea obdivovat umělecká díla. Pobýval tu i několik hodin a v rozporu s pravidly se pokoušel zhotovit nákresy některých předmětů. V noci z neděle na pondělí 8. srpna 1905 se ukryl ve skříni uvnitř muzea. Tím přelstil na svou dobu moderní poplašné zařízení instalované na přístupové dveře sálů. Poté se neúspěšně pokusil vypáčit či diamantem rozříznout skla vitrín. Přitom byl však vyrušen již zmíněným hlídačem, kterému proříznul krční tepnu a zasadil desítky ran nožem. Z budovy uprchl oknem po prádelní šňůře. Ta se přetrhla a při pádu z pětimetrové výšky si vrah způsobil zlomeniny patních kostí.
František Santner absolvoval filosofickou fakultu a roční vojenskou službu. Pak si na základě přání matky a nastávající tchýně vzal za manželku Boženu Forejtovou a čekal s ní dítě. Zhruba měsíc si vymýšlel, že pracuje v archivu Zemského výboru. V osudný den se vymluvil rodině své ženy ze svátečního oběda, že musí v rámci úředních povinností na komisi do léčebny choromyslných v Bohnicích. V neděli tak údajně odešel do zaměstnání a domů se nevrátil. V pondělí ráno jej začala jeho manželka hledat a zjistila, že v archivu vůbec nepracuje.
Následující dny se pátralo po totožnosti oběšeného vraha. Jeho podobiznu zveřejnila policie a tělo bylo vystaveno v patologickém ústavu. Nalezen byl kapesník s monogramem F. S. Zvláštností je, že pachatel se na provedení činu vybavil také osmi fazolemi, což byla tehdejší zlodějská pověra. Na základě tiskových zpráv si souvislost domyslel Santnerův tchán a jeho mrtvolu také identifikoval.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze bylo v době události otevřené teprve pár let. V roce 1885 jej založila Obchodní a živnostenská komora spolu s podnikatelem a mecenášem umění Vojtěchem Lannou. Budova muzea byla postavena v letech 1897 - 1900 podle projektu architekta Josefa Schulze.
Podle pořadu Českého rozhlasu Historie českého zločinu, díl Vrah je mrtev
