Jmenuji se Jana Vitková a mám paranoidní schizofrenii.
Pro mě mou nemocí život neskončil . . . pro mě tím život teprve začal.
Má nemoc propukla naplno o Vánocích 2011, to mi bylo 20 let. Po hospitalizaci jsem začala pracovat ve fotoateliéru. Po 2 letech jsem musela ze zdravotních důvodů práci ukončit a zažádala jsem si o invalidní důchod. Táta mi pomohl vybudovat doma vlastní ateliér. Takže teď fotím a moc mě to baví. Také spolupracuji s organizací Fokus na projektu Blázníš?No a!, který se zaměřuje na prevenci v oblasti duševního zdraví ve školách.
Mám skvělou rodinu, která mi vše pomáhá překonávat a podporuje mě v tom, co mě naplňuje a to je právě focení. Hlavním žánrem mého fotografování jsou portréty. Jejich tvorba mi pomáhá jak po psychické stránce, protože dělat radost druhým lidem mě moc baví, ale i po finanční stránce, ta je totiž v životě také důležitá.