"Věřím, že duše potřebuje nějakou živnou půdu, aby mohla vzkvétat.
Pro mě tou živnou půdou jsou barvy, krása, kterou se mohu obklopit."

 

Než jsem tomuto životnímu mottu mohla věřit a někam ho poslat do veřejného
prostoru, prošla jsem si životní krizí, kde jsem si sáhla na úplné dno. Více o tom,
čím jsem si prošla, zde: Můj příběh

Malování je pro mě vyjádřením toho, co cítím uvnitř. Začala jsem malovat abstrakt
akrylem a po roce mě nadchl pastel. Tak to střídám. Miluju malovat krajiny. Vždy
mě po mých atakách pomáhalo jít ven, někam, kde je výhled nebo pohled do
široké krajiny. To mi dělá dobře. A stejně tak to cítím, když maluji. Malování je teď
něco, o co se mohu opřít. Můj dar a díky tomu, co jsem si prožila, se mi otevřel
nový svět. Svět, ve kterém jsem vítána a na kterém se mohu spolupodílet. Do
budoucna bych se chtěla opět postavit na vlastní nohy a umět na nich stát, ať se
děje, co se děje. Být tady nejen pro dceru, ale také pro sebe, abych měla radost ze
života, abych si mohla plnit své sny (jet s dcerou na dovolenou k moři) a aby mé
obrazy mohly povznášet duši těch lidí, které je volají.

web: simonaslagmolen.cz

---