Malíř Patrik Hábl na sebe nedávno strhl pozornost médií svými úspěchy na mezinárodním aukčním trhu. Před diskutabilním názorem trhu však skutečný milovník umění dává přednost prověření díla vlastním hodnotícím pohledem. Příležitost k tomu poskytla letos na podzim výstava Tělo obrazu v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, ze známých důvodů předčasně ukončená 11. října.
Zkoumání fyzikálních a optických vlastností barev a podložek malby s cílem využít jejich specifických kvalit pro umělecký záměr provází dějiny malířství od samého počátku. Důvěrná znalost materiálu k dobré malbě zkrátka nevyhnutelně patří. Ve tvorbě Patrika Hábla se setkáváme navíc s cílevědomým a důsledným experimentováním se samotným malířským procesem, jehož plodem jsou originální metody malby, realizované většinou bez použití štětce. Výstava v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě představila vedle souboru starších prací především Háblova díla, vzniklá od roku 2012 a vytvořená jeho inovativními autorskými postupy.
Obr. 1. Molo, 2002, 80x120 cm
Obr. 2. Modrá krajina, 2014, 120x110 cm
Kurátor Radek Wohlmuth s autorem rozvrhli expozici v pěti sálech gotického domu v Komenského ulici v Jihlavě do pěti relativně samostatných souborů, vymezených technikou malby a částečně i tematicky. Výstava byla doplněna dvěma videi, dokumentujícími umělcovy malířské realizace v architektuře. Semifigurativní obrazy ze souboru Poutnice představily jeden z dřívějších okruhů Háblovy malby, vážící se k reflexivnímu námětu osamělé postavy v krajině, zvláště oblíbenému v období romantismu a symbolismu. Tento soubor, vytvořený převážně tradiční štětcovou malbou, jako jediný z pěti vystavených celků vznikl ještě v první dekádě našeho století.
Další dva sály zaplnily soubory abstraktních maleb, tematicky si navzájem velmi blízké a nazvané Hory a Krajiny. Obě série jsou inspirovány umělcovým setkáním s orientální čínskou a japonskou krajinomalbou. Obrazy prvního jmenovaného souboru byly na rozdíl od druhého vytvořeny převážně nanášením barvy na plátno válcem – jednou z originálních autorových metod. Do téže série náleží i dvě velkoformátové malby Čínská krajina I a Čínská krajina II, vytvořené v letech 2012–2013 na plátně bez rámu na způsob japonského kakejiku. Oba monumentální svitky, společně zavěšené pod osmidílnou gotickou klenbou ve schodišťové hale domu, představovaly dominantní díla a významové ohnisko celé výstavy.
Obr. 3. / Obr 4. Čínská krajina I, 2012–13, dva detaily z malby na závěsném svitku o rozměru 370x212 cm
Jiný soubor expozice sestával z tzv. „vytrhávaných obrazů“, vytvářených malbou olejovou barvou na nenapnuté pláno a následným symetrickým či asymetrickým poskládáním plátna. Teprve po zaschnutí barvy je plátno rozloženo, přičemž se objeví jednak síť linií ve směru původních překladů, jednak náhodné lokální útvary, vznikající odtržením slepených ploch. Autorskou techniku „vytrhávané malby“ představil Patrik Hábl loni na jaře na své výstavě v pražské Ville Pellé. Reminiscencí na tuto událost byl zlatý obrazový diptych a rovněž monumentální červené monochromatické plátno, v Jihlavě instalované na strop místnosti.
Obr. 5. Zlatý diptych, 2015–16, "vytrhávaná malba"
V závěrečném pátém sále mohl návštěvník obdivovat sérii „vymývaných obrazů“. Specifikem této autorské techniky je vymývání akrylové malby vodou ze stříkací pistole a následné sušení plátna horkým vzduchem. Metoda dává vzniknout jemné škále barevných odstínů a delikátním tvarovým strukturám. Mnohé z převážně temných obrazů této série evokují imaginativní abstraktní krajiny, oblohy s bouřkovými mračny či oblaka zrcadlící se v hladinách vod. V jednom díle se objevil i archetypální náznak postavy. Konfrontace těchto abstraktních krajin se starším poutnickým cyklem poukázala na tematickou kontinuitu Háblovy tvorby.
Obr. 6. Krajina s mraky, 2016–17, "vymývaná malba", 100x145 cm
Obr. 7. Romantická krajina, 2016–17, "vymývaná malba", 100x145 cm
Výstava Tělo obrazu v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě byla přínosnou prezentací tvorby Patrika Hábla převážně z posledního desetiletí, která se vyznačuje konsekventním výzkumem možností malby a vývojem originálních malířských technik. Svým zkoumáním posunuje hranice malby, aniž by však opustila oblast její kompetence. Je zjevné, že Háblovy inovativní malířské metody nejsou samoúčelné, ale že vznikají z hlubokého zaujetí malbou, spojujícího v sobě primární umělecký zájem a porozumění estetickým kvalitám fyzikálních procesů v malbě obsažených. Proto je také Patrik Hábl silnou osobností své umělecké generace.
Autor: Jiří Bernard Krtička
Fotogalerie výstavy: Archiv Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
