pasazdesignu uvodni

Pasáž mezi budovou České národní banky a bývalou Plodinovou burzou na Senovážném náměstí je funkcionalistickým výtvorem s impozantní klenbou ze sklobetonu. Uplynulé dva roky zpříjemňují chodcům vitríny s pravidelně obměňovanými instalacemi špičkových tvůrců pod názvem Pasáž českého designu. Kavárna s výstavami a nabídkou afrických soch pořádá i různé společenské akce.

"S manželem se zabýváme africkým uměním a hledali jsme prostor pro galerii. Proto jsme si v pasáži pronajali prostor a 17. listopadu 2015 otevřeli Art-n-Coffee. Pasáž v té době byla šedá, neútulná a část výloh nebyla využívaná. Připravili jsme projekt ve spolupráci s designérkou Kamilou Vodochodskou a architektem Ondřejem Kamenickým a vytvořili jsme koncept Pasáže českého designu," popisuje zakladatelka Hana Homolková. Ke slavnostnímu otevření došlo v prosinci 2016 a po dvou letech je všech 78 výloh plně obsazeno.

Provoz je zajištěn neziskovou organizací a týmem profesionálů. Vizuální koncept Kamily Vodochodské naplňuje architekt a scénograf Ondřej Kamenický jako šéfdesignér. Zkušenostmi z byznysu přispívá ředitelka projektu Štěpánka Zinkaizlová. Od loňského podzimu se připojila také designérka Olo Křížová.

01Záměrem je podpořit v samém centru Prahy český design. Tvorba začínajících autorů či studentů uměleckých škol se prolíná s renomovanými značkami. "Zavedené firmy hledají neotřelé nápady a nováčkům zase chybí přístup do světa velkého designu," vysvětluje Hana Homolková. Aktuálně tu najdeme expozice ateliéru skla Vysoké školy uměleckoprůmyslové, vizuální komunikaci Vyšší odborné školy Scholastika, zlatnickou výuku učiliště Solunka. Dříve se již prezentovala také sklářská škola ze Železného Brodu a medailérská škola z Jablonce.

K podpoře neziskových projektů patří projekt Klokart Fondu ohrožených dětí. V něm známé osobnosti vytvořily kolekci děl k benefičnímu prodeji. Druhým rokem se v jedné z vitrín představuje projekt Františka Anděla a aukce originálních šatů pro panenky, jehož výtěžek pomáhá opuštěným a týraným dětem.

Za výběr a kvalitu expozic zodpovídá tým designérů, vyjadřují se k návrhům žadatelů, zajišťující jednotící linku.  Jednotlivé vitríny se obměňují v cyklech od tří měsíců do jednoho roku. Některé firmy, například Modernista, používají prostor dlouhodobě, avšak připravují průběžně nové expozice. Výlohami lákají na své pražské prodejny designu. Pro mimopražské, jako výrobce nábytku Vespera či Situs, jde zase o vítanou příležitost průniku do hlavního města.

Pasáž se stává místem společenského dění. Již při zahajování stříhal pásku guvernér centrální banky. Probíhá spolupráce s festivalem Prague Design week a Czech Design Week. V pasáži se uskutečňují módní přehlídky salonu E.daniely, Czech Fashion Council či Vyšší odborné školy oděvní. Vystavovatelé organizují prodejní trhy. "Návštěvníkům pasáže zpříjemňují průchod lavičky v podobě loděk, soch a drobné zeleně. Máme rozjednaný projekt videomapingu a výstavy velkoformátových fotografií," prozrazuje Hana Homolková.

 

Historie pasáže dle hlavního archiváře ČNB Jakuba Kunerta 11

Současná pasáž České národní banky (dříve Živnostenské banky) nebyla původně součástí soutěže na budovu Živnostenské banky, která byla vypsána v roce 1928, a to z toho důvodu, že investor (Živnostenská banka) původně zamýšlela postavení nové budovy jen na pozemcích po budově U modré hvězdy (nebo také Modrá hvězda) a původní budovy Živnostenské banky (resp. budovy Živnostenské banky pro Čechy a Moravu od Osvalda Polívky). Hotel U černého koně, na jehož tehdejším pozemku je dnes pasáž ČNB, chtěla Živnostenská banka později bez jakékoliv stavební změny prodat.

Nicméně v rámci svého návrhu na novostavbu např. Pavel Janák předložil návrh na vytvoření pasáže proražením původní budovy hotelu U černého koně – ten by však nadále zůstal ve své původní podobě. Při vyhodnocení návrhů se možnost vytvoření pasáže zamítla, neboť se soudilo, že by jejím vytvořením došlo k oslabení bezpečnosti budovy banky.

Teprve až později se začalo uvažovat o možném zbourání hotelu U černého koně, a tak rozšíření stavebního pozemku. Nicméně se počítalo s tím, že budova na tomto pozemku bude oddělena od zbytku budovy Živnostenské banky, neboť bude sloužit pro účely předpokládaného obchodního domu a případně pro kanceláře koncernových společností Živnostenské banky.

O vytvoření pasáže se začalo hovořit v návaznosti na jednání zejména na magistrátu, kdy se ukazovala potřeba vytvoření spojnice mezi ulicí Na příkopě a Senovážným náměstím. V roce 1931 se však ještě zvažovala varianta vytvoření pasáže do Německého domu / Německého kasina (dnes Slovanského domu). Nakonec bylo rozhodnuto o vytvoření pasáže novostavbou s tím, že dojde k proražení budovy Pražské plodinové burzy, k čemuž dal v roce 1936 předběžný souhlas její prezident Ladislav Karel Feierabend. Následně projekt pasáže vložil do svého projektu i František Roith. K vytvoření pasáže došlo v rámci II. a III. etapy stavby (stavební pozemek na místě hotelu U černého koně) v letech 1940-1941.

 

 Komentovaná prohlídka s architektem Ondřejem Kamenickým