BEATA EWA BIAŁECKA (*1966, Mikołów, Polsko), vystudovala malbu na Akademii výtvarných umění v Krakově. Diplom získala v ateliéru prof. Jerzy Nowosielskiego v roce 1992. Získala ocenění zlatým odznakem Primus Inter Pares Akademie výtvarných umění v Krakově (1992), nominována na Polityka Passport v kategorii Visual Arts (2007) a na Sovereign European Art Prize (2008). Získala stipendia Akademie výtvarných umění v Krakově (půlroční pobyt, Syke, Německo [1991]), ministra kultury a národního dědictví (1999), primátora Gdaňsku (2005, 2018) a maršála hl. Pomořského vojvodství (2006, 2008, 2011, 2016, 2018).

BEATA EWA BIAŁECKA ve svém umění adoruje ženy. Zobrazuje je odkazy na ženskou mytologii, ale především sahá po křesťanské ikonografii: maluje modernizované Piety, Smutky, Nářky, Máří Magdalenu, Martu, Markétu. Důsledně přepisuje křesťanskou, maskulinní ikonografii na ženskou: Ježíš, Jan Křtitel, svatý Sebastian v jejích obrazech přijímá ženské inkarnace. Upomíná na zastírání role ženy z duchovního života, její sílu a moc. Zdůrazňuje matrilineární vazby spojující mytologické a náboženské hrdinky: sestry, matky a dcery. Podporuje ženskost a dívku, a to jak v duchovní, tak fyzické oblasti. Své hrdinky představuje během ženských oslav, rituálů, koupající se, objímající, při modlení, rozjímání, bědování, přinášející oběti a oblažující moc. Její hrdinky jsou sebevědomé, s těly plnými života, smyslné, ale nekoketní. Nejsou prezentovány pro mužský pohled. Zaměřují se na sebe a své blízké, silné, naplněné, šťastné.

Vzhledem k významu autorky v rámci polské i mezinárodní scény je tato výstava zařazena jako příspěvek GFJ do oficiálního programu akcí k oslavám 30. výročí zápisu města Kutné Hory na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Výstava se koná pod záštitou a čestným patronátem p. Jacka Gajewského, chargée d’affaire Velvyslanectví Polské republiky v Praze a za finanční podpory Polského institutu v Praze.

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory