18. prosince 2024 - 16. března 2025
|
Markéta Kotková: Zatoulat se k počátkůmMělnické kulturní centrum – Galerie Ve Věži, 5. května – Pražská brána, Mělník18. prosince 2024 - 16. března 2025
Výstava v pěti patrech mělnické galerie Ve Věži shrnuje dosavadní tvorbu autorky, zasvěcenou práci s přírodními pigmenty. Pro své měkké, organické obrazy a kamenotisky autorka využívá barevná média, která nachází v okolní krajině. Nejnovější práce se věnují – také vlastnoručně, přírodně barvenému – textilu. Výstava mapuje autorčino experimentování a hledání dialogu s přírodními materiály, které inspirována našimi předky nachází v okolní krajině. Hliněné pigmenty, rostlinné inkousty i zdobené a barvené látky ji přivádějí k rozvinutí jemného vizuálního jazyka, kterým se dostává k esenci. Akvarely, litografie i textilní objekty Markéty Kotkové jemně pulsují životem, organické tvary připomínající lůna a zárodky, buňky i galaxie se rozpínají a zase smršťují, divák může zažívat úžas z přítomnosti u vznikání života.
Markéta Kotková se vydává na cestu návratu do důvěrně známých míst, na která jsme možná trochu zapomněli. Do současného života a uměleckého provozu vrací přírodní materiály a techniky, které byly součástí výtvarného projevu tisíciletí před námi, jen naše doba poznamenaná průmyslovou revolucí je překryla nánosy „nových“, umělých, technických a bohužel často také neohleduplných a neobnovitelných médií a vrstev. Její cesta do hlubin času a prostoru sem vede i v obsahu, učí nás naslouchat prapůvodním živým materiálům a dotýkat se v nich ukrytých esencí. Stát se znovu součástí jednoho velikého dokonalého celku. Motivy jejích děl v souladu s tím ohledávají téma počátku, zárodků a lůn, kmenové vidění podporuje i zjednodušování tvarů až na prapůvodní archaické symboly.
Pro dílo Markéty Kotkové je typické napojení na místo a proměny ročních dob. Její tvůrčí proces začíná už při sbírání materiálu v jí blízké krajině. Můžete ji potkat při sběru pestrobarevných hlinek v „měsíční krajině“ v okolí lomu Čeřinka, kutání „čokoládových” hrudek ve skalních stěnách bývalých Solvayových lomů, sbírání květů krásenky sírožluté nebo listů škumpy na své zahradě, či při lovu duběnek a žaludů v lesích Českého krasu. Z období života na Kanárských ostrovech si přivezla náklonnost k avokádu, z jehož pecek si vytváří narůžovělý inkoust. Při práci s textilem objevila kořeny mořidlového tisku až v daleké Indii, a zjistila, že podobné postupy se objevují v původních kulturách prakticky po celém světě. Vytvořila si razítka odkazující na indické ornamenty, aby podobné motivy našla i v českém folklóru a dospěla tak k zjištění, že existuje univerzální jazyk symbolů odkazujících na mýtický svět počátků.
Ať už autorka pracuje s nalezenými hlinkami, jemnými odstíny inkoustů nebo se věnuje barvířství s plody ze své zahrady, pro její práci je typické naslouchání jemnému hlasu daných materiálů. Hliněné pigmenty ji vedou k hmotným, plastickým tvarům, odkazujícím k oblosti a měkkosti Matky Země. Květinové barvy zas směřují tvorbu k jiskřivým výbuchům zářivě barevné energie, smyslnosti a proměnlivosti. Starodávné medium zdobení razítky přináší do organického tvarosloví řád ornamentu, symetričnost mandaly.
I když motivy tvorby Markéty Kotkové často odráží esenci použitého materiálu, všechna její díla spojuje fascinace ženským vesmírem. Jemná barevnost vychází z jejích oblíbených hlín, svoje středověkou technikou připravené medové pigmenty nazývá Akvahlinky. Zjišťujeme, že jíly nemají jen hnědé odstíny, paleta obsahuje i růžové, zelinkavé, šedivé, jemně nafialovělé, tělové odstíny, při jejichž vrstvení se potkáváme s pleťovou barvou, pletí Matky Země. K interpretaci děl nám autorka nedává návod v podobě příliš popisných názvů, (a pokud ano znějí poeticky a mnohovýznamově jako Už dosáhnu na jablko poznání nebo Strážkyně starých kosti) a tak si jako diváci můžeme hrát s představami, zda vidíme buněčnou strukturu, galaxii, pulsující zárodky, rozvíjející se květiny, fazole, lůna, vnitřní vesmíry, měkké orgány, vznik života. Samotná otázka rození, počátku a prapůvodních zdrojů se může pojit i s otázkami kolem toho, co je umění a tvoření? Účast na vzniku něčeho nového? Jaké prostředí je pro to potřeba? Jakou roli tu hraje tajemství?
Nejnovější práce Markéty Kotkové se soustředí na textil. Vedle hravých objektů ušitých z útržků všemožných látek z její barvířské dílny, znázorňujících jakési domácí bůžky, vytváří také závěsné obrazy, zdobné záclonky, inspirované symbolikou starodávných koutnic známých z českého a slovenského folkloru jako ochranné textilie pro ženy v období šestinedělí. Tradiční motivy jelínků, ptáčků, stromů života a květinových lůn symbolizující plodnost přenáší na své autorské textilie pomocí vlastnoručně rytých raznic a razítek. Průkopnice ekologického umění a zprostředkovatelka technik Markéta Kotková patří mezi tvůrčí osobnosti systematicky se věnující ekologicky orientovanému umění v Čechách. Během své umělecké a osobní cesty zahrnující mateřství, život na sopečném ostrově La Gomera, dvacet let pronikání do tiskařských technik pracujících s kamenem (litografie), práci v lesní školce i zakotvení v malé vesničce na Berounsku a okolní krajině Českého krasu si postupně osvojila mistrovství v několika technikách a vystupuje i jako jejich zprostředkovatelka pro české prostředí. Věří, že přírodní poklady a moudrost patří nám všem. Samozřejmě za předpokladu chování se ke zdrojům a tajemství s náležitou úctou, ohleduplností, vděčností a doceněním.
Výtvarnice a ilustrátorka Markéta Kotková pochází z Prahy. Dnes žije se svou rodinnou v malé vesnici na Berounsku. Přes dvacet let se věnuje tisku barevné litografie v kamenotiskařské dílně Petra Korbeláře. Je členkou sdružení grafiků Hollar. Jako selfpublisherka vydává autorské ilustrované knihy pro děti, ve kterých se snoubí snový svět pohádek s láskou a úctou k přírodě. Kromě volné tvorby je také aktivní v lektorské a vzdělávací činnosti. Pravidelně pořádá zážitkové výtvarné workshopy, na kterých předává své zkušenosti s výrobou přírodních barev dětem i dospělým.
|