Květen 1610. Caravaggio v Neapoli pracuje na posledním obrazu, který kdy namaloval.

O dva měsíce později za záhadných okolností zemřel. Ale bylo to právě během jeho posledních bouřlivých let, kdy Caravaggio vytvořil některá ze svých nejpozoruhodnějších děl.

Jeho charakteristický styl zahrnuje pevně ořezané scény a dramatické osvětlení. Používal skutečné modely se špinavýma nohama a špinavými nehty.

Jen málo obrazů je lepších k vyprávění příběhu Caravaggiových posledních let než jeho poslední známé dílo „Mučednictví svaté Uršuly“ (1610, Gallerie d’Italia, Neapol). Obraz přichází do Londýna poprvé po 20 letech.

Jsme svědky násilí v nepříjemně malých prostorách. Caravaggio nám ukazuje složitou hru vinných a nevinných rukou. A jeho vlastní autoportrét bezmocně přihlíží.

Tento obraz vystavíme s dopisem, který popisuje jeho vytvoření (Archivio di Stato, Neapol), a naším vlastním pozdním Caravaggiem, „Salome s hlavou Jana Křtitele“ (asi 1609–10).

V roce našeho dvoustého výročí vás zveme k zamyšlení se nad tímto mistrovským dílem. Prozkoumejte pohnutý konec Caravaggiova života, příběhy Ursuly a Salome a zamyslete se nad dnešním násilím.

Národní galerie