Výstava dvanácti umělkyň a umělců nejmladší generace, pracující v médiích malby, sochy a intermediální instalace.

Vystavující umělci: Kateřina Frgalová, Martin Gebert, Lilla Gombos, Oskar Hořánek, Lucie Hošková, Martin Jech, Tereza Mátlová, Zhatera Runa, Oksana Sadovenko, Kamil Šlapák, Andrea Naďa Tomčíková, Natálie Želeva.

Co znamená samota dnes? Je poslední vrstvou, ve které člověk může ještě být sám se sebou? Lze propojit nejrůznější přístupy, z nichž každý hovoří svým jazykem, autorů, kteří se ani vzájemně neznají a pocházející z mnoha míst, v jedné výstavě, aniž by byl uplatněn jakýkoli způsob současného generačního dorozumění, je možné najít postoje, jež se vůči sobě co nejvíce vzdalují a vzájemně vymezují? Dají se ve vzrůstajícím zespolečenštění objevit mezery, uchovávající si osobitý výraz, ovládaný mnohoznačnými individuálními zkušenostmi, které se vymykají společně sdílenému, zahlcujícímu každodenní život? Umění zůstalo jednou z mála oblastí, odolávajících stále nejrůznějším vnějším i vnitřním tlakům, místem poslední záchrany před pádem do nicoty, oblastí vymaňující pohled z všednosti, přežívajícím ostrovem, v němž se stále uchová stav, označitelný jako zaujetí. Jedním z jeho zdrojů je samota, trhlina, obklopená bezvýznamností, plnost v prázdnu, bezevztažnost, neprotínaná souřadnicemi. Ostrov a trhlina jsou vzájemně provázanými předpoklady, jako by jedno nemohlo být bez druhého. K rysům zaujetí patří odlišení se, úsilí být mimo, nestát se součástí generačního, skupinového, stylového programu, článkem v soukolí světa umění a jeho provozu.

Trafo Gallery