Většina abstraktní malby se opírá o reálný základ, v případě Václava Rodka (*1976, Frýdek-Místek) je to svět antické mytologie a netýká se to jen série Morfeovy sítě z let 2021 až 2023, která poskytla název celé výstavě v GFJ. U Rodka najdeme i celou řadu obrazů, které řeší tuzemské náměty, obecné zachycení prostorových vztahů nebo pohyb individua znázorněného simplicistní figurou. Pohybujeme se ovšem v malbě, takže vnímáme práci s barvou a onu typickou balabánovskou oscilaci mezi reálným, zjednodušeným, abstrahováním reality obsahové a významové na linie a tvar, ale především pevný základ v práci s barvou. (ar)
Výstava „Morfeovy sítě“ představuje velkoformátové abstraktní obrazy. Název je inspirován řeckým příběhem o „Jeskyni spánku“ neboli sídla snů – „demios onerion“. Mýtus vypráví o Hypnovi a jeho synech tvarující sny snícího člověka. Podle Ovidia je jeskyně spánku umístěna mimo dosah slunečních paprsků a v jejich útrobách stále spí pohledný mladík jménem Hypnos (spánek) na ebenovém lůžku. Opodál dlí jeho bratr Thanatos (smrt) a hlídá přesýpací hodiny, které určují čas další jeho práce. Hypnovi pomáhají s formováním snu jeho synové, Morfeus tvarující ve snu lidské postavy, Fobétór / Ikelos (zastrašovatel) beroucí na sebe podobu jakéhokoliv zvířete a nesoucí neklidné sny a jejich bratr Fantasos se schopností se změnit v jakoukoliv neživou věc. Právě schopnosti Morfea, Fobétóra a Fantasose určují konstrukční prvky vytváření obrazů. – Společným jmenovatelem realizací je systém pletení, výpletu, lineárních prvků v barevném prostředí. Horizontály mají zde hodnotu projevu rácia a vertikály hodnotu emoční. Diagonála plní funkci vytváření iluze prostoru. Vzniká křížení vytvářející transcendentní vizuální projekci pro diváka. Práce s amorfním a geometrickým tvarem linií vytváří pole pro projekce do jednotlivých obrazů – „sítí“. Výsledkem je obrazový vizuální prostor. (MgA. Václav Rodek, ArtD.).

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory