Ty jabloně nejsou moje je název výstavy pro opavský Dům umění Marie Lukáčové. Vizuální umělkyně, která se ve své práci dlouhodobě věnuje příběhům a lidové slovesnosti, kterou ve svých pracích aktualizuje a převrací do současných kontextů. Výstava Ty jabloně nejsou moje se vztahuje k Opavě, centru Slezska, jako ke „třetí“ zemi v malé zemi, místu, které oplývá tradicí a hutnou minulostí, jež je roztržena vedví mezi dva jiné státní celky. Svými obrazy a vypravěčskými projekty se snaží o navrácení tohoto tématu do širšího podvědomí. Projekt začíná u příběhu malého sadu, jehož jablka balancují na hranici sladké a kyselé. Jsou šťavnatá s červenozelenou barvou. Sad ale pomalu umírá a už neexistuje nikdo, kdo by si pamatoval, jak se jabloně jmenují a z jakých odrůd byly naroubovány. Každý rok na konci léta se ale celá rodina a sousedé sjíždějí. Společně moštují a užívají si chuť, kterou nikde jinde na světě nenašli. Společně ale taky sdílejí smutek z neodkladného konce té chuti. Trpkost a smutek tak doprovází sladkou šťávu, štrůdl a žemlovku. Pospolitost, která v zahradě na konci ulice vládne, jako by odporovala hektické době ještě hektičtějšího světa. Kousek země, který už nepojmenovává svoje strašidla, ale spokojeně žije vedle nich.

Dům umění a kostel sv. Václava v Opavě