Kolekce evropského umění tvoří významnou část bohatství sbírek, které Galerie výtvarného umění v Ostravě spravuje, a vedle zásadních celků českého umění 19. a 20. století, nabízí jistě zajímavý pohled na umění období počínající kolem roku 1500 a končící po polovině minulého století. Přirozená dominance kolekce se objevuje v umění italského baroka, období mladší se je pak rozvíjeno dílčími celky se zaměřením na oblast umění rakouského, ruského a tvorbu španělských umělců působících v Paříži.

Počátky budování ostravské sbírky jsou neodmyslitelně spojeny se soukromým sběratelstvím, které bylo přítomné jako stěžejní zdroj bohatství kolekce v podstatě během celého jejího vývoje. Již vznik Domu umění (1926), prvního v pravém slova smyslu slova výstavního prostoru na Ostravsku, byl spjat s potřebami prezentace umění pocházejícího ze soukromých sbírek. Po 2. světové válce byl spolek spravující Dům umění zakázán a zřízena Krajská galerie, která ve své činnosti navázala na akviziční aktivity spolku. Hlavní sbírkový rozvoj přichází s polovinou 60. let 20. století, kdy dochází k podstatnému rozšíření sbírkového programu o oblast evropského umění, zejména pak starého. Při vzniku kolekce nebylo možné opřít se o sběratelské konvoluty šlechty, církve, případně významné celky donátorské, jak tomu bylo u tradičněji založených institucí, ale vycházelo se z pečlivé badatelské práce v terénu u soukromých sběratelů, kteří stále schraňovali významná a zajímavá díla evropských mistrů.

Koncepce sbírky evropského malířství byla pevně stanovena. Základní skupinu tvoří příklady centrálních vývojových škol 16. – 18. století, kdy přirozené těžiště tvoří práce italské a západoevropské (nizozemské, holandské a flámské) s ojedinělými díly francouzskými a anglickými, významně pak doplňované okruhem středoevropským (německým a rakouským) s doteky i umění českého. Z nejzajímavějších příkladů je potřeba zmínit obraz M. Bella Svatá rodina s malým Janem Křtitelem a sv. Rochem, který patří ke krásným příkladům tvorby ovlivněné zakladatelem tradice benátské malby G. Bellinim. Za zmínku také stojí zajímavé příklady tvorby manýristických malířů činných na dvoře Rudolfa II. (H. von Aachen, B. Spranger) a v neposlední řadě reprezentativní příklady italské barokní malby slavných autorů jako byl např. D. Fetti, G. B. Caracciolo či F. Cozza. Významné postavení flámsko-holandského okruhu v období baroka představují díla autorů, kteří se specializovali na jednotlivé žánry (A. H. v. Beyeren, J. Asselijn, D. Teniers ml.). Ostravský soubor starého umění patří jistě k významným celkům, který má silnou vypovídající hodnotu a značně převyšuje expoziční možnosti instituce. Galerie výtvarného umění v Ostravě je si vědoma závazku plynoucího z tohoto sbírkového bohatství a také postupným restaurováním se snaží obnovovat a přibližovat krásu děl starých mistrů.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně