Výstava se soustředí na práce Jany Bernartové (*1983) z cyklů Parametrická struktura (digitální tisky) a Rastr nula (objekty – velkoformátové výšivky) v kontextu tvorby Milana Guštara (*1963), respektive dílo ABACUS ze Sbírky pohyblivého obrazu a sérii grafických listů „struktur a kompozic“ Ivana Chatrného (1928–1983) z přelomu 60. a 70. let.

Obě umělecké osobnosti měly pro Janu Bernartovou v různých fázích tvorby zásadní význam a k jejich práci se vědomě vztahovala. Grafické cykly Chatrného byly pro autorku již v době studií na brněnské FaVU VUT jedním ze zásadních podnětů pro uvažování o strukturách, tedy předmětu zájmu, který od té doby kontinuálně rozvíjí v jedné ze dvou stěžejních linií své dosavadní tvorby a zkoumané práce jsou jejím aktuálním vyústěním. Osobnost Milana Guštara je pro autorku s nezvyklým zázemím v nejmodernějších technologiích fascinující především schopností mediálního přesahu. Z tohoto důvodu jej v roce 2020 pozvala ke společnému výstavnímu projektu Love, Death and Blue, který připravila jako kurátorka, ale zapojila se do něj i jako vystavující. V projektu zhodnotila svou dosavadní práci věnovanou (nejen) modré barvě, především té digitální, jež je již několik let předmětem jejího uměleckého výzkumu a tvoří druhou stěžejní linii její tvorby. Milan Guštar tehdy pro výstavu Love, Death and Blue vytvořil jednu z „věcí o modré“, zvukovou instalaci 50/60.

Výstavní projekt především sleduje možnosti prezentace současného umění formou kontextualizace na základě mezigeneračního dialogu. Tuto strategii kurátorka rozvíjí prostřednictvím cílené práce se sbírkovými předměty.

Galerie moderního umění v Hradci Králové