Koule v názvu této výstavy je symbol. Malíř Jakub Matuška aka Masker (*1981) v ní vychází z pocitu, který ve středním věku určitě má mnoho z nás. Domněle nekonečný večírek mládí skončil. Čas se rozkrájel na sled pracovních termínů a rodinných povinností. Dokonce i slovo „dovolená“ nabylo svého bolestivě pravého významu. Starosti všedního dne se však (ještě) neodplavily touhu po svobodě a seberealizaci. Nesobecky založeným bytostem v takové situaci nezbývá než přijmout, že na „cestu ducha“ se vypraví teprve poté, až přivezou děti z kroužků, nakrmí je, vykoupou a dají spát. A to je pouze fragment životní reality, jíž nelze obejít, aniž to nebylo na něčí úkor. Maskerovy obrazy jsou alegoriemi komplexu pocitů, které v této životní fázi má ve svých rolích umělce, partnera či otce. Jako duchovně založený člověk nepřestává uvažovat o tom, nakolik je „koule“ nových starostí zkouškou, v níž opět máme obstát. Ale co my víme, třeba nakonec stejně skončíme „pádem do propasti“?

Pro výstavu ve Ville Pellé vytvořil Masker nové série obrazů a kreseb. Nestěžuje si v nich na vlastní úděl. Pouze se nechává unášet představami, v nichž se civilní situace prokazují jako součást širšího rámce. Proto vůbec není náhodné, že si v obrazech pohrává duchovně-náboženskými motivy. Nezúčastněnost technického provedení, kterého Masker dosahuje i prostřednictvím digitálních úprav bezprostředního kresebného zárodku, je dlouhodobým paradoxem jeho přístupu. Spolu s popovou barevností ale zobecňuje „osobní“ a bezprostřední záznam přenáší v trvalejší postoj s „delší zárukou“.

Galerie Villa Pellé