Malíř, ilustrátor, pedagog, evangelický kazatel a především výrazná individualita, která ztotožnila osobní filozofii a víru s uměleckou tvorbou.
Dílo Jaroslava Kapce (1924–1998) stojí na pomezí lyrické abstrakce a nové figurace. Kapcova tvorba je osobní událostí, procesem ústícím do obrazů – kryptogramů. Její forma je komplikovaná stejně jako kompoziční schéma, v němž se pojí figurální malba s geometrií a písmem. Vzniká tak dojem šifry, tajení myšlenek před světem, ireálný realismus. Zároveň se Kapec snažil zachytit svět, který znal – industriální město a krajinu. Jedná se o imaginativní pojetí, které spíše než konkrétní stavbu nebo místo zachycuje samotný genius loci. Symboly světa věcí a lidí ústí ve znepokojivé vize, tíživé a zároveň magicky přitažlivé.
Propojení všech aspektů – náročnost interpretace díla, dobové společenské otřesy, osobní predispozice – to vše zřejmě hrálo roli v autorově rozhodnutí odejít do ústraní v 70. letech 20. století z veřejného života, kam se vrátil až po roce 1990.

Galerie výtvarného umění v Ostravě