Od poslední soubornější výstavy Alfreda Justitze, jednoho ze zakladatelské generace českého moderního umění, uplynulo více jak dvacet let. Po zásluze již byla oceněna autorova role v tehdejším česko-německém kulturním životě (vedle Otto Gutfreunda to byl právě Justitz, kdo se v okruhu židovských umělců pocházejících z Čech nejvíce angažoval na domácí umělecké scéně) a tato uměleckohistorická pozornost se promítla také do situace na trhu s uměním: autorovy obrazy zažily prudký finanční vzestup a zařadily se k nejvyhledávanějším sběratelským položkám. Aktuální výstava si klade za cíl opětovně nalézt odpověď na otázku, jaký malíř Alfred Justitz skutečně byl, jak dokázal propojit podněty německého i francouzského postimpresionistického malířství s vlastním tvůrčím cítěním a co ho finálně přivedlo k tomu, že na přelomu dvacátých a třicátých let dospěl k velmi svobodnému laborování s kubismem i moderním klasicismem. Reprezentativní výběr prací z mnoha galerijních i soukromých sbírek vykresluje mimořádně ryzí a noblesní uměleckou tvář Alfreda Justitze.

Galerie umění Karlovy Vary