Při příležitosti obnovy a otevření automatických mlýnů ve zkušebním provozu byli z Čech i zahraniční pozváni současní umělci, kteří reflektují vztah paměti a architektury. V minimalistické instalaci do prostoru expozice uvidíme převážně videa, která reagují na různé budovy a vzpomínky na ně. Lidská paměť proměňuje význam místa a touha po proměnlivosti často na půdoryse pozměněného, či očištěného vnímání architektonických prostor.

Pro francouzsko-polského umělce Yana Tomaszewského je v jeho videu The Good Breast and the Bad Breast (2019, 22:22 min.) architektura především scénou, ale současně i tichým vypravěčem příběhu kalifornského sběratele umění, a především jeho zaniklé vily. Martin Hrubý ve svém krátkém filmu nazvaném Resort (2015, 26 min.) vypráví příběh spojený s areálem bývalého rekreačního střediska Ústředního výboru Komunistické strany Československa Orlík. Projekt Martina Hrubého a Petra Krátkého nazvaný 74°C (2010, smyčka) vznikl jako společná realizace s kurátorem Viktorem Čechem – v sérii videí reagují na prostor Národní technické knihovny v Praze. Formu gagu tak usilují o vybočení z předvídatelnosti. Video Michala Pěchoučka Pater Noster (2004, 4:41 min.) vtipně rozehrává dialog mezi řečí statického a pohyblivého obrazu. Subjektivní Encyklopedie Richarda Loskota (2020) pak shrnuje pojmy, jakými nejen o architektuře a vzpomínce uvažujeme. Každé prostředí utváří náš vlastní malý vesmír a proměňuje vnímání pojmů. O tom vypovídá i promítnutý stín (2023), kterým autor reaguje na prostor právě této budovy.

Gočárova galerie — Dům U Jonáše