Pro někoho „legenda“, „démon“ a svéráz české výtvarné scény vybočující ze všech mantinelů, pro většinu lidí malíř jen málo známý.

Tomáš Měšťánek (1951–2021) byl jakýmsi dobrovolným outsiderem českého uměleckého prostředí. Nevystavoval příliš často, o slávu a lesk výstavních síní nestál. Nezajímaly ho názory kritiků, jen lidí, pro které maloval. Ve svém ateliéru v Uherském Hradišti ale s nepolevujícím zápalem po desetiletí chrlil malby, skici a kresby, které jsou strhující svou expresivitou, barevností a energií. Jako by malovat znamenalo dýchat.

S nadsázkou a sarkasmem dokázal ve výstižných metaforách ztvárnit „kapesní katastrofy světa“ a absurditu vztahů v něm. Opilci nočních barů i krásky v nesnázích, barvy filmových plakátů a blues temných uliček, přeplněné popelníky nádražních hospod, donquijotovští hrdinové, boxeři. Napětí, disharmonie, kontrast. Vše je namalováno, tedy řečeno. Bez zábran, bez servítek, bez sentimentu.

Kurátoři: Leoš Válka, Michaela Šilpochová
Spolupráce: Jan H. Vitvar, Milada Frolcová

DOX — Centrum současného umění