V dějinách kultury představuje jeskyně mnohoznačný symbol, fascinující přírodní úkaz i místo spojené s mýty a pověstmi. Dříve, než se jeskyně staly předmětem vědeckého zájmu, vyvrcholila jejich popularita coby námětu výtvarného umění. Vyobrazovány byly jak imaginární jeskynní prostory s postavou poustevníka, tak reálné lokality. Způsoby a motivace těchto děl dokládají rozmanitost dobových významů, s nimiž byla jeskyně spojována: mohla být pouhou kuriozitou, jindy pak místem vyjadřujícím kontemplativní spojení člověka s Bohem nebo s přírodou.

Kurátor: Petr Šámal
Veletržní palác ⁠–⁠⁠ 4. patro

Národní galerie Praha – Veletržní palác