Renáta Kocmanová vstoupila do světa umění skrze antický model interpretace světa jako protnutí čtveřice elementů: země, vzduchu, vody a ohně. Tuto čtveřici označil Démokritos jako základní kořeny bytí. Tato představa je klíčovým milníkem cesty antické filosofie, lemované jmény Tháles z Milétu, Anaximenes, Empedokles a Démokritos, kteří hledali cestu k vysvětlení zákonitostí vzniku a existence světa. Model rozpjatý mezi dialektické protiklady země – vzduch, oheň – voda, ale také podzim – jaro, léto – zima a temperamenty melancholik – sangvinik a cholerik – flegmatik sloužil po mnohá staletí jako základní model k chápání světa, jeho geneze a zákonitostí jeho chodu a stal se i součástí křesťanských představ Božího tvůrčího gesta, jak ukazuje anonymní rytina z 16. století.

Renáta Kocmanová navázala na tento model a rozvinula jej v kresbách a v sochařských kompozicích realizovaných technikou terazza a stucco-lustra. Těmto technikám se dlouhodobě soustředěně věnuje. Tyto historické techniky velmi dobře rozvíjí její živý vztah k jazyku barokních památek a k aktualizaci filosofické recepce antického odkazu. Současně Renáta Kocmanová navazuje i na technologické postupy klasické moderny, s nimiž se seznámila při studiu v sochařském ateliéru Jana Hendrycha na pražské Akademii výtvarných umění a v průběhu své umělecké stáže na École Nationale des Beaux Arts v Dijonu.

Jedním z uměleckých projevů Renáty Kocmanové je také umělecká knižní vazba a knižní umění obecně. Knižní vazbě se věnovala jako pedagog i jako aktivní účastnice přehlídek umělecké knižní vazby. Tato práce ji také přivedla k vytříbené citlivosti k papíru. Osvojila si techniku ručního čerpání papíru a začala vytvářet autorské papíry a papírové objekty. I v těchto uměleckých aktivitách, stejně jako v kresebných cyklech se Renata Kocmanová opakovaně vrací k výše uvedeným démokritovským entitám tvořícím základní skladebné prvky tohoto světa, od nichž se odvíjí i základní modely lidského chování.

Práce s autorským papírem ji inspirovala k vytváření koláží a papírových objektů začleněných do cyklů Potopa (vycházejícího z tématu Živlů) nebo cyklu Martyrium inspirovaného utrpením Ježíše Krista. Výstava Renáty Kocmanové Živly představuje vzácně koncentrovaný ucelený soubor prací, který svým specifickým vymezením a precizním technickým provedením vypovídá o obecných otázkách univerza.

Kurátor: Ivo Binder

Galerie Makráč