Výstava Reynkovi: Kresby, grafiky, básně, fotografie v Oblastním muzea a galerii v Mostě představuje pohled do uměleckého prostředí rodiny Reynkových a na zámeček v Petrkově na Vysočině, kde se Bohuslav Reynek narodil, a společně se svou rodinou téměř celý život žil. Výstavu také doplňují fotografie přímo z Petrkova, které díky jejich tvůrcům Danielu Reynkovi, Jiřímu Škochovi, Dagmar Hochové a Františku Nárovcovi zachycují neopakovatelnou atmosféru tohoto svébytného uměleckého místa. Připomenuto je i básnické dílo manželky Bohuslava Reynka Suzanne Renaudové, překlady literatury od Jiřího Reynka a vystaveno je i několik fotografií Michaela Reynka. V letošním roce si připomínáme 130. výročí narození Bohuslava Reynka, takže tato výstava je i poctou tomuto básníkovi, překladateli a grafikovi.

Bohuslav Reynek se narodil 31. 5. 1892 v Petrkově nedaleko dnešního Havlíčkova Brodu. Přestože dobře prospíval, školní povinnosti neměl příliš rád. Kvůli vzdělání svého jediného syna se rodiče přestěhovali do Jihlavy, kde začal Bohuslav Reynek studovat německé reálné gymnázium a kde také získal skvělou jazykovou průpravu, zejména v němčině a francouzštině. Velký vliv na něj měl tehdy spolužák – malíř Jaroslav Libra a učitel Max Eisler, díky kterým začal malovat a kreslit. Od roku 1912 začal psát první básně a v této době začala i jeho dlouholetá spolupráce s nakladatelstvím Josefa Floriana ze Staré Říše. V roce 1914 se na přání rodičů stal studentem zemědělského oboru Vysoké školy technické v Praze, ale po několika týdnech ze studií zběhl, a vrátil se do Petrkova. Tam se věnoval zejména překladatelství z francouzštiny a vlastní básnické tvorbě.

V roce 1923 překládal básnickou prvotinu francouzské básnířky Suzanne Renaudové, která ho zaujala natolik, že jí navštívil v Grenoblu. Po půlročních námluvách se s ní pak v roce 1926 oženil. V okolí Grenoblu také Reynek hodně kreslil, a to hlavně okolní krajinu. Manželé střídali pobyty ve Francii, kde se jim rok po sobě narodili synové Daniel a Jiří, a v Petrkově. Po smrti otce v roce 1936 se Bohuslav Reynek natrvalo i s rodinou vrátil do Petrkova. V roce 1944 dostal Reynek od Němců výpověď z vlastního statku i zámečku, na který se vrátili až po válce. V době války vzniklo několik grafických cyklů jako například Pastorale, Sníh nebo Pašijový cyklus. 1. října 1949 byl zámeček s přilehlým statkem znárodněn a jen díky administrativní chybě z něj nebyla rodina vystěhována. Jako básník se v té době na delší čas odmlčel, ale mezi lety 1955 – 1960 vznikly v hluboké odloučenosti a samotě desítky grafických listů, z nichž nejvýznamnější je cyklus 14 grafických listů Don Quijote, a množství grafik se sakrálními náměty. Žil po dlouhá léta ve vnitřním exilu katolického básníka a umělce bez možnosti vystavovat. První samostatnou výstavu v Československu měl až v roce 1964 po smrti své manželky Suzanne Renaudové. Od prosince roku 2009 je zámeček v Petrkově památkově chráněn coby kulturní památka České republiky. V roce 2020 přešel do správy Památníku národního písemnictví.

Bohuslav Reynek byl velice pracovitý umělec. Jeho literární dílo čítá kromě 11 vlastních básnických sbírek více než 70 překladů a stovky dalších textů. Mimořádně bohaté je i jeho výtvarné dílo. Celkem je dnes z Reynkových děl známo řádově 10 maleb, 200 kreseb, 40 linorytům, 600 suchých jehel a leptů a 30 cliché verre. Některá díla jsou nezvěstná. Celé rozsáhlé výtvarné dílo v jeho možné úplnosti v posledních letech fotograficky zdokumentoval František Nárovec, který je také autorem mostecké výstavy. Pro výstavu se podařilo vypůjčit 26 originálních tisků Bohuslava Reynka z vybraných galerií. Součástí výstavy bude promítání filmu „Kluci“ režisérky Terezy Brázdové.

Autor výstavy: František Nárovec

Kurátorka výstavy: Olga Kubelková

Grafiky a fotografie: Bohuslav Reynek, Daniel Reynek a dědicové, Dagmar Hochová, Jiří Škoch a dědicové, František Nárovec

Grafické řešení: Anna Doubravová

Oblastní muzeum a galerie v Mostě