Ačkoliv jsou ilustrace k pohádce O makové panence a motýlu Emanuelovi populární takřka po celém světě, málokdo si je spojí se jménem jejich autorky. Gabriela Dubská (1915–2003), kterou proslavily právě tyto obrázky určené dětem, je v současnosti jednou z opomíjených a nedoceněných umělkyň.

Dubská vystudovala Školu uměleckých řemesel v Brně, konkrétně obor orientovaný na módu a textilie. Po absolutoriu odjela do Paříže, kde v letech 1936 až 1938 navštěvovala Académie Maurice Testard, u Othona Friesze na Académie de la Grande Chaumière studovala malbu. Po návratu do Prahy se výrazně uplatňovala v uměleckoprůmyslové tvorbě, zejména pro Topičův salon, a v poválečných letech působila v propagačním oddělením Rudého práva.

V letech 1954 až 1974 pracovala jako výtvarná redaktorka a posléze šéfredaktorka ve Státním nakladatelství dětské knihy (od roku 1969 Albatros). S nástupem do SNDK se začala naplno věnovat knižní a časopisecké ilustrátorské tvorbě pro dětské čtenáře. Ilustrovala knihy různých žánrů a pro všechny věkové kategorie dětí, přispívala do časopisů, jako byla například Mateřídouška nebo Ohníček. Její ilustrace doprovodily dětské knížky jako Kočičiny kocourka Damiána, Kudy chodí malý lev nebo Pohádka o ptáku Klabizňákovi.

Podstatná část výstavy Gabriely Dubské ve Východočeské galerii v Pardubicích se zaměří především na její ilustrátorskou tvorbu, jež je v současné době, vyjma proslulé Makové panenky, široké veřejnosti takřka neznámá. Nelze však opomenout ani realizace z předchozího období, kdy se zabývala textilem, resp. uměleckým průmyslem. Tato dvě takřka nesourodá odvětví spojovala její neustálá potřeba tvořit, která je zaznamenána v množství autorčiných dochovaných kreseb a maleb. V dílech Gabriely Dubské se odráží neustálé hledání nových výrazových možností. Odhaluje se nejen v její volné tvorbě – krajinách, figurálních či abstraktních kompozicích, ale souběžně se prolíná s její ilustrační činností pro děti.

Eliška Burdová, kurátorka výstavy

Východočeská galerie v Pardubicích — Dům U Jonáše