Pavel Nádvorník

Retrospektiva 0.1 / Romové, Kluci a Krajiny

Kurátoři: Gabina Fárová a Pavel Vančát

Pavel Nádvorník, jeden z hybatelů revolučního dění na pražské FAMU a spoluzakladatel družstva Radost, který předčasně zemřel v roce 1994 v pouhých dvaatřiceti letech, byl i výjimečným fotografem neotřelých témat. Jeho cykly o romské sexuální subkultuře, prostředí předrevolučních kotelen či o prvních porevolučních volbách dodnes překvapují svojí důsledností i pronikavostí. K jeho nedožitým šedesátinám Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Ateliér Josefa Sudka a Uměleckoprůmyslové museum v Praze společně prezentují první zevrubnější průřez jeho fotografickým, filmovým i nakladatelským dílem.

V lounské Galerii Benedikta Rejta, která spravuje podstatnou část Nádvorníkovy pozůstalosti, jsou k vidění cykly Romové a Kluci z konce 80. let a cyklus Krajiny, vznikající počátkem let devadesátých.

Romové a Kluci

„Je tady národ, který žije vedle nás. Respektive uprostřed nás. Je to národ, který má prastarou kulturu a kořeny odněkud z Orientu. Hodně z toho jsme jim pomohli zničit. Vždy jim říkáme: Vy jste úplně jiný. Abyste s námi mohli žít společně, musíte být jako my. Ve skutečnosti tomu má být naopak. Aby došlo k vyrovnání nebo míru, musíme jim stát tváří v tvář. Tedy v první řadě se musíme změnit my. Vnímat hlubokou magii tohoto národa.“ Pavel Nádvorník

K fotografování Romů se Pavel Nádvorník dostal v roce 1986 a díky své trpělivé a vstřícné povaze se stal jejich častým hostem nejdříve ve Vršovicích, později i na severu Čech v Chanově a Svatavě. „Cikáni“ na Nádvorníkových fotografiích jsou čtvrtstoletí po jejich fotografické romantizaci zcela jiní, jsou tragickou součástí popkultury pozdního socialismu, plné lákavých plakátů a pašovaného videa.

Speciální podmnožinu Nádvorníkova zájmu o Romy představuje dodnes ojedinělý cyklus Kluci, zachycující romské homosexuály a transvestity.

Krajiny

Nádvorníkovy krajiny vznikaly v první půli 90. let v okolí domu jeho rodičů na České Sibiři. Můžeme je chápat jako obrazovou paralelu Nádvorníkova obratu k „new age“ a esoterickým vědám, k nimž se postupně přiklánělo i nakladatelství Radost. Záběry krajin existují ve stovkách náhledů v černobílé i barevné variantě, která je leckdy blízká tehdejší „lynchovské“ estetice přeludnosti normality, ale zároveň vychází i z klasického krajinářského romantismu a autorovy pevné vazby k přírodě a venkovu.

Galerie Benedikta Rejta v Lounech