Jaroslav Panuška upoutal pozornost kulturní veřejnosti několika odlišnými oblastmi a podobami své malířské a ilustrátorské tvorby i svého života, z něhož podstatnou část, dobu kolem roku 1920, prožil v blízkosti Jaroslava Haška.

Jako účastník tvůrčích zápasů generace realistů, novoromantiků, symbolistů, dekadentů a intelektuálních buřičů se objevoval v odlišných postojích a interpretacích dobových témat. To všechno je o Panuškovi známo, tím upoutává rozdílné skupiny kulturního publika, tím ztěžuje kritické hodnocení svého díla.

Výstava Kořeny a toulky malíře a ilustrátora Jaroslava Panušky si bere za cíl uvést separované oblasti a motivy Panuškovy tvorby do souvislostí a poskytnout východisko pro porozumění lidské blízkosti mezi výtvarným vypravěčem Jaroslavem Panuškou a literárním géniem Jaroslavem Haškem. I když není v možnostech výstavy důkladně objasnit vztahy obou osobností, nové porozumění Panuškovi samotnému je podmínkou pro širší porozumění jeho místu v české kultuře.

Díky řadě jak generačních, tak zejména individuálně zacílených výstav a publikací je dílo Jaroslava Panušky dnes již dostatečně dokumentováno. Zvláštní zásluhu na tom má činnost Východočeské galerie v Pardubicích, kde je Panuškovo dílo kvalitně zastoupeno. Zde také byla v roce 1976 připravena kurátorkou Jitkou Boučkovou zatím nejkomplexnější výstava Panuškovy tvorby.

Cílem výstavy Kořeny a toulky malíře a ilustrátora Jaroslava Panušky je představit umělcovo dílo v další rovině relevantní pro širší tvůrčí kontext české moderní kultury. Metaforické označení Jaroslava Panušky jako tuláka naznačuje téma a podobu výstavy. Autorem a kurátorem výstavy je Tomáš Vlček. Podle tohoto autora Panuška není jedním z nejzajímavějších krajinářů, absolventů Mařákovy krajinářské školy na Pražské akademii, za kterého je občas považován. Panuška, který absolvoval přípravu v oboru figurální malby u profesora Maxe Pirnera a krajinu u profesora Julia Mařáka, byl disponován objevovat spojení motivů ukrytých v jednotlivých žánrech malířství. Na jedné straně Panuška sice těžil z nové pozornosti věnované krajině, z objevů a výsledků významných krajinářů a figuralistů, jakými v jeho generaci byli mnozí v čele s Antonínem Slavíčkem, Otakarem Lebedou, Antonínem Hudečkem či Janem Preislerem, a to hlavně pro to, aby se mohl svým osobním vstupem podílet na genezi přesahu mezi žánry a rovinami tvůrčí reprezentace. Tato výstava je soustředěná na prezentaci děl, která přede všemi otevírala cestu sahající od zobrazení známého ke skutečnosti vytvořené rozbujelou fantazií, sondami intelektuálního tvoření procházejícího náměty z přírody, stejně jako z dějin, z teritorií psychiky, z afektů a abstrakcí.

Jedním z děl, které snad nejvýstižněji charakterizuje námět výstavy, je malba Jaroslava Panušky ze sbírky Východočeské galerie v Pardubicích nazvaná Duch mrtvého na hřbitově z roku 1900. V rukopise jemně nanesených skvrn zelených a hnědých tónů se zde setkávají perspektivně uchopené stereometrické formy hrobu s mlžným útvarem, jakýmsi ztělesněním bez těla, s diagramem tělesných údů a funkcí, se znaky Panuškova obdivu k napětí mezi realitou a metafyzikou, mezi rozumem věcně poznávanou skutečností a iracionalitou snu i efektivitou abstrakce.

Výstava Kořeny a toulky malíře a ilustrátora Jaroslava Panušky je soustředěná na díla představující Panuškovy vstupy do fascinujících spojení protikladů věcných a fantaskních jevů smyslového a intelektuálního vnímání a zpodobování skutečnosti, skutečnosti, ve které se setkal s literárním géniem Jaroslavem Haškem.

Výstavu tvoří díla ze sbírek Národní galerie v Praze, Muzea umění Olomouc, Západočeské galerie v Plzni, Galerie Středočeského kraje, Galerie moderního umění Hradec Králové, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Oblastní galerie Liberec, Městské galerie v Litomyšli, Památníku národního písemnictví, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, z České spořitelny a.s. a díla z majetku Východočeské galerie v Pardubicích.

Výstava je připravována ve spolupráci s Národní galerii v Praze a Muzeem umění Olomouc.

Tomáš Vlček

Východočeská galerie v Pardubicích — Zámek