Belgický malíř James Ensor (1860–1949) se díky odmítání konvencí, využívání estetiky ošklivosti, zjednodušené barevností a provokativnosti námětů stal přímým předchůdcem expresionismu a moderního umění vůbec. Ensorově tendenci k plošné abstrakci forem konvenovala práce s grafikou, představující černobílý protipól jeho malířské tvorby. V cyklu leptů, vydaném v roce 1904, se chopil klasického tématu sedmi hlavních hříchů, avšak s jemu vlastní originalitou, popírající tradiční způsoby vyobrazování tohoto námětu.